11 C 206/2021-14 — Okresní soud Praha-východ

1. Tento rozsudek obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím představující dlužné jízdné včetně přirážky z titulu smlouvy o přepravě osob. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: 4. Dne 15. 10. 2020 v 9.22 hodin cestoval žalovaný linkou 4, provozovanou žalobkyní, a při kontrole jízdenek se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Výše základního jízdného činila 24 Kč. Cestující za jízdu bez platného jízdního dokladu povinen dopravci zaplatit rovněž přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2021. 5. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě osob, na základě níž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné (§ 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), § 3 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu). Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. je cestující povinen se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění (tj. po dobu jízdy ve vozidle) prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaný, který využil prostředků hromadné dopravy, nedoložil, že zaplatil řádně jízdné, a vznikla mu tak podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, povinnost uhradit žalobkyni kromě základního jízdného i přirážku ve výši dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně jakožto dopravce (§ 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný jízdné spolu s přirážkou ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 600 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a 200 Kč dle vyhlášky 254/2015 Sb., za 2 úkony (návrh ve věci samé a předžalobní upomínka) po 100 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb. 7. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)