11 C 87/2021-43 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 227 437,86 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně (společnost [právnická osoba]) s žalovanou uzavřela dne 16. 8. 2019 smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 225 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 108 měsíčních splátkách ve výši 3 603,39 Kč Smluvní strany se dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 10,90% ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 16. 8. 2019 žalovanému úvěr, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný svou povinnost splácet řádně a včas nesplnila, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dluh ke dni 24. 2. 2020 zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 21. 1. 2021 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ke dni podání žaloby dluží žalovaná na jistině částku 224 037,86 Kč, na smluvním úroku 10 336,46 Kč, na smluvních poplatcích 3 400 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla hodnocena individuálně, žalovaný doložil potvrzení o výši příjmu, v tomto případě byl použit příjem 12 783 Kč a srážky ze mzdy představovali částku 935 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále aktivně vyhledávala relevantní skutečnosti rozhodné pro posouzení schopnosti žalovaného splácet a kontrolovala dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovních a nebankovních registrech klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze Ministerstva vnitra České republiky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 16. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru nazvaném [anonymizováno] Půjčka [číslo] ve které si sjednali poskytnutí úvěru ve výši 225 000 Kč s úrokem 10,90% ročně (viz smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] půjčka ze dne 16. 8. 2019, základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru účinné od 1. 8. 2017, všeobecné produktové podmínky, sazebník poplatků, vysvětlení některých pojmů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). V době sjednávání úvěru měl žalovaný čistý příjem 12 783 Kč a byly mu prováděny srážky ve výši 936 Kč (viz potvrzení o výši příjmů). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 225 000 Kč, žalovaný však poskytnutou částku nesplácel řádně a včas a právní předchůdkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku 6 129,71 (viz platební historie, oznámení o prohlášení úvěru splatný ze dne 26. 2. 2020 vč. poštovního podacího archu, výpisy z úvěrového účtu). Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2021 (viz smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh a oznámením o postoupení pohledávky). 5. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem j odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 9. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 12. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 13. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 17. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 220 961,68 Kč, jakožto bezdůvodné obohacení, jelikož smlouva o spotřebitelském úvěru je zatížena vadou, a proto je absolutně neplatná. 18. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. K ověření údajů, které měly být poskytnuty žalovaným (porovnání jeho příjmů a výdajů) byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku. Soudu bylo předloženo pouze potvrzení příjmů, ze kterého je patrné, že jsou žalovanému prováděny srážky ze mzdy, žádný jiný důkaz soudu předložen nebyl. 19. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péči přezkou