22 C 161/2019 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu dne [datum] návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti vyklidit nemovitost, rodinný dům, s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně a žalovaný mají v podílovém spoluvlastnictví nemovitost, rodinný dům [adresa žalovaného a žalobkyně], zapsán na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha- východ. V současné době jej účastníci společně obývají. Rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 3. 2018 bylo manželství účastníků rozvedeno. Proti původní dohodě o vypořádání společných majetkových vztahů ze dne [datum] není společné soužití možné, ani není možná dohoda o zrušení spoluvlastnictví. Nechť soud dle § 768 zákona č. 89/2012 Sb. zruší právo bydlení žalovaného ve společné nemovitosti, jíž účastníci nabyli kupní smlouvou z [datum] za kupní cenu 3 690 000 Kč + 575 137 Kč za dostavbu rodinného domu. Nemovitost byla hrazena výlučně z prostředků žalobkyně nabytých prodejem bytové jednotky v katastrálním území [číslo] [část obce] 3 690 000 Kč a darem od paní [jméno] [příjmení] (500 000 Kč). Žalovaný se nepodílel na nabytí nemovitosti, v současné době prakticky žije v garáži, kde se oddává popíjení alkoholu, o údržbu nemovitosti se nestará, o nemovitost nepečuje, veškeré záležitosti týkající se nemovitosti řeší žalobkyně. Účastníci jsou společně a nerozdílně zavázání z úvěrové smlouvy [číslo] [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo] z [datum] pro částku 2 300 000 Kč, kdy žalovaný, ačkoliv se v dohodě ze dne [datum] zavázal žalobkyni přispívat částkou 16 000 Kč měsíčně na splátky hypotéky (tak jako na výživu nezletilého) přispívá minimálními částkami velmi nepravidelně. Úhrada hypotéky stejně jako péče o nemovitost spočívá především na žalobkyni. Účastníci mají společně nezletilého syna, [celé jméno žalovaného], [datum narození], který byl rozsudkem soudu prvního stupně ve věci sp. zn. [spisová značka] svěřen do péče matky. K odvolání otce nyní probíhá ohledně péče o nezletilého odvolací řízení před Krajským soudem v Praze. Před Okresním soudem Praha-východ probíhá řízení o vypořádání spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti pod sp. zn. [spisová značka]. Účastníci jsou i po rozvodu nuceni bydlet ve společné domácnosti, žalovaný ji odmítá opustit. Je ovšem závislý na alkoholu, pod jeho vlivem je velmi agresivní vůči nezletilému i žalobkyni a její rodině, společné soužití je tak pro nepřijatelné chování žalovaného nemožné a neudržitelné. Žalovaný denně pije alkohol, jehož pití se stále stupňuje, je stále agresivnější, nezletilého i žalobkyni uráží a neustále slovně napadá, v podstatě jim znemožňuje žít normální život. Žalovaná je tak nucena pravidelně společnou domácnost opouštět především proto, aby chránila nezletilého. V důsledku této dlouhodobě trvající nepříznivé situace jak žalobkyně, tak nezletilý jsou v péči psychologa. Uvedené potvrdí rodina, přátelé, sousedi, Policie ČR, která ve společném bydlišti opakovaně zasahovala, orgán sociálně právní ochrany dětí, který je s nezletilým [jméno] pravidelně v kontaktu a se situací velmi dobře obeznámen. Dle § 768 o. z., zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, případě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele, jiné osoby v obdobném postavení. Žalobkyně tedy navrhuje s přihlédnutím ke všem skutečnostem zrušit právo bydlení žalovaného ve společné domácnosti, nařídit žalovanému, aby se ze společné domácnosti odstěhoval, neboť řízení o vypořádání spoluvlastnictví může být vedeno několik dalších měsíců či let a situace je pro žalobkyni i nezletilého nesnesitelná a neudržitelná. Po dobu společného soužití žalovaný o společnou nemovitost neprojevoval větší zájem, jeho setrvání v ní je spíše pomstou žalobkyni za rozvod manželství. Žalovaný má kde bydlet (v řízení o vypořádání spoluvlastnictví bylo žalovaným několikrát uvedeno, že má možnost žít u své matky), dle návrhu na vypořádání spoluvlastnictví žalobkyně neupírá žalovanému jeho právo na vypořádací podíl. S ohledem na to, že nemovitost pořizovala téměř výlučně ze svých vlastních finančních prostředků, má však za to, že vypořádací částka by měla být daleko nižší, než navrhuje žalovaný. Proto také nepovažuje za nezbytné rozhodnout o povinnosti zajistit náhradní bydlení. Nezletilý [jméno] byl svěřen do péče matky, v předmětné nemovitosti se narodil, vyrůstal zde, má tu zázemí a je především v jeho zájmu, aby v ní bydlela žalobkyně, nikoliv žalovaný. Přesto, že žalobkyně společnou nemovitost pořídila ze svých výlučných prostředků, si je vědoma, že žalovanému de iure polovina nemovitosti v současné době náleží. Nicméně je nutné poskytnout ochranu žalobkyni ochranu v režimu § 768 o. z. a rozhodnout s největším urychlením, o zrušení práva bydlení žalovaného. 2. Žalovaný namítá překážku věci zahájené, když u OS Praha – východ je vedeno řízení sp. zn. [spisová značka] o vypořádání spoluvlastnictví k uvedené nemovitosti, kdy součástí rozhodnutí bude i povinnost k vyklizení předmětné nemovitosti. Je nesporné, že účastníci mají v podílovém spoluvlastnictví nemovitost, rodinný dům na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], oba účastníci dům společně obývají, manželství obou účastníků tohoto řízení bylo rozvedeno, účastníci řízení se na vypořádání společných majetkových vztahů nedohodli. Žalovaný trvá na námitce překážky věci zahájené, nebude-li soudem akceptována, tvrdí následující. Žalobkyně vždy tvrdila, že předmětný dům pro ni představuje jen„ cihly“ a nevylučuje přikázání žalovanému do výlučného vlastnictví. Žalovaný ve věci sp. zn. [spisová značka] potvrdil, že má zájem na přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví za náhradu, žalobkyni toto sdělil. Má zajištěno financování vypořádání podílového spoluvlastnictví, o čemž žalobkyni rovněž informoval. Má tedy zájem na přikázání za úplatu do svého výlučného vlastnictví. Účastníci řízení jsou spoluvlastníky nemovitosti v rozsahu každý ideální ½, výchozí pozice každého z nich je rovnocenná. Žalovaný se svojí činností zasloužil o dostavbu nemovitosti a údržbu, v současné době se stará i o údržbu, a i v budoucnu to bude pouze žalovaný, kdo ji bude zajišťovat. Žalobkyně v současné době udržuje kontakt s vlastníkem nemovitosti nacházející se nedaleko nemovitosti účastníků. Lze očekávat, že s tímto začne sdílet společnou domácnost v jeho nemovitosti a předmětný dům bude neobýván nebo prodán. Navíc v místě samém žije syn žalobkyně v jím vlastněném domě. Jeví se účelné přikázat dům žalovanému do výlučného vlastnictví. Není pravdou, že byla nemovitost nabyta a dostavěna z výlučných prostředků žalobkyně. Žalovaný se prací i finančně podílel na rekonstrukci bytu v [obec a číslo], nákupu a dostavbě předmětné nemovitosti. Vůlí obou účastníků řízení, bývalých manželů, bylo nabýt nemovitost do podílového spoluvlastnictví, každý ideální 1/2. Je nesporné, že žalobkyně i žalovaný jsou společně a nerozdílně zavázáni z dluhu – úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené s [právnická osoba], což bude vypořádáno rozhodnutím soudu v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, a dále, že účastníci mají společně nezletilého syna [celé jméno žalovaného] svěřeného do péče matky s tím, že otec je oprávněn ke styku každý sudý týden od středy 18 hodin, vyzvedne jej v místě faktického bydliště nezletilého do neděle 18 hodin, předá jej v místě faktického bydliště nezletilého, upravený styk je v tuto chvíli pravomocný. Žalovaný je stále podílovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti z jedné poloviny. Jedním z prvků vlastnického práva je věc ve vlastněném rozsahu užívat, pokud trvá tento stav, není možné toto právo tímto způsobem omezit či zrušit. Jedná se o jedno ze základních práv a svobod vlastníka. Žalovaný odmítá závislost na alkoholu. Žalobkyně tuto lež začala používat v řízení o změně výchovy k nezletilému [jméno], v této rétorice pokračuje. Žalovaný není agresivní, už vůbec ne ve vztahu k nezletilému [jméno], s ním má výborný vztah. Není pravdou, že by měl zajištěno bydlení u matky, která bydlí v bytě o velikosti 2 + kk. Počítá však s tím, že byt prodá a utržené peníze se použijí na vyplacení podílu žalobkyně na předmětném domě (způsob financování vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětnému domu naznačený výše). Dle § 768 o. z., zaniklo-li manželství rozvodem, manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, společné právo, nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manž