22 C 169/2020 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce podal dne 25. 5. 2020 žalobní návrh, jímž se domáhal odstranění stavby tak, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobce vlastní pozemek parc. [číslo] ostatní plocha [výměra], pozemek parc. [číslo] zahrada , 18 m2, k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], [list vlastnictví], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ. Žalovaný vlastní pozemek parc. [číslo] ostatní plocha [výměra], pozemek parc. [číslo] zahrada , 1109 m2, k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], [list vlastnictví], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ. Pozemky žalobce sousedí s veřejně přístupnou veřejnou komunikací, silnicí, na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], vlastnictví Středočeského kraje. Ze zákresu katastrální mapy vyplývá, že pozemky žalobce na jedné hranici jsou vymezeny a bezprostředně sousedí s předmětným pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [obec] u Velkých Popovic, umístěna veřejná komunikace, na druhé hranici sousedí s pozemky žalovaného. Záměrem žalobce je na pozemcích žalobce, podél veřejné komunikace, vybudovat chodník k zajištění plynulého a bezpečného pěšího přesunu osob. Žalovaný zřídil na pozemcích žalobce zděný plot ze spárovaného cihlového zdiva s vjezdem a vchodem s betonovým základovým pásem. Žalobce neudělil souhlas ke stavbě plotu na jeho pozemcích, neuzavřel nájemní smlouvu za účelem nájmu zastavěných pozemků, jinou smlouvu. Žalobcem byl opakovaně upozorňován, že zřizuje plot na cizím pozemku. Přes upozornění plot dokončil, opakovaně tvrdí, že plot vystavěl na svých pozemcích. Dne 27. 1. 2020 podal žalobce stavebnímu úřadu žádost o zahájení řízení o odstranění stavby, § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb. Žalovaný plot zřídil na cizím pozemku, současně jej zřídil bez jakýchkoliv veřejnoprávních povolení. V protokolu o úkonu – kontrolní prohlídky z 18. 2. 2020, [číslo jednací], žalovaný uvedl, že plot zbudoval na základě vytyčení hranic geodetem žalovanému doporučeného žalobcem, při stavbě byl v dobré víře. Totožně i v přípisu z 10. 3. 2020. Veřejnoprávní povolení ke stavbě plotu žalovaný správnímu orgánu nepředložil. Žalobce tvrzení žalovaného rozporuje, že žalovaný byl srozuměn s přesným vytyčením hranic pozemků žalovaného, vědomě zřídil oplocení v rozporu s vytyčenou hranicí na úkor pozemků žalobce. Stavební úřad OÚ [obec] přípisem z 2. 3. 2020, [číslo jednací], oznámil zahájení řízení o odstranění stavby (plotu). V době zahájení řízení o odstranění stavby nebyla stavba ukončena. Žalovaný přes zahájení řízení o odstranění stavby a výzvy žalobce ve stavbě pokračoval. Žalovaný si musel být vědom, že staví na cizím pozemku, žalobce. Žalobce se zásadně vymezuje vůči tvrzením o zřízení plotu na základě zaměření geodetem žalobce. Žalovaný tak účelově podsouvá, že žalobce byl účasten na určení hranic pozemků žalobce, žalovaného. Na žádost žalovaného předal kontakt na geodeta, Ing. [jméno] [příjmení], který zpracoval zaměření hranic pozemků. Zadal je všal žalovaný bez jakékoli účasti žalobce. Hranice jsou zaměřeny správně, žalovaný při zřízení plotu postupoval vědomě v rozporu se zaměřením, Bod č. 1 určuje hranici všech dotčených pozemků. Hraniční bod byl řádně vytyčen„ sloupkem plotu“ tvořící původní oplocení. Vytyčení bodu je v geometrickém plánu označeno kódem kvality 3, nejpřesnější vymezení hraničního bodu. Při kódu kvality 3 je součástí geometrického plánu i souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků, podepsané za žalobce i žalovaného. Originál je ve spisu katastrálního úřadu. Geometrickým plánem [číslo] 2018 došlo k rozdělení pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo] (vlastnictví žalovaného) a pozemek parc. [číslo] (vlastnictví žalobce), tvořil přílohu kupní smlouvy, jíž převedl žalobce na žalovaného pozemek parc. [číslo]. Z geometrického plánu je zřejmá hranice pozemků žalobce a žalovaného. Žalovaný byl osobně účasten zaměřování hranic pozemků, souhlasil s vymezením, hraniční body byly viditelně ohraničeny. Musel si být vědom, že plot zřizuje na pozemku žalobce, činil tak i poté, kdy na to byl upozorněn. S ohledem k umístění plotu žalovaného je i laickým pozorováním zřejmé, že je veden téměř po hranici pozemků žalobce a pozemku parc. [číslo], veřejná komunikace. Pokud by nadále účelově tvrdil, že plot není umístěn na pozemcích žalobce, nechť je stanoven geodet k přesnému zaměření plotu v pozemku, odchylek vlastnické hranice. Za stávajícího umístění oplocení není žalobce schopen zřídit na pozemcích žalobce chodník, jak zamýšlí. K odstranění plotu, neoprávněná stavby, žalovaný vyzván přípisem z 4. 3. 2020, 31. 3. 2020. Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 52/2002, stavba v občanskoprávním smyslu je„ výsledek stavební činnosti, jak tuto činnost chápe stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, je-li výsledkem věc v právním slova smyslu, způsobilý předmět občanskoprávních vztahů, nikoliv součást věci jiné.“ Zákon [číslo] Sb. za stavbu označuje veškerá stavební díla, vznikající stavební, montážní technologií, bez zřetele na stavebně technické provedení, stavební výrobky, materiály, konstrukce, účel využití, dobu trvání (§ 2 odst. 3), tedy i oplocení (NS ČR, sp. zn. 4 Cz 37/88), zde plot zřízený žalovaným, je způsobilým předmětem žaloby na odstranění stavby. Neoprávněnou stavbou je stavba na cizím pozemku bez právního titulu umožňujícího na cizím pozemku stavět (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2106/2014). NS ČR opakovaně potvrdil, že zasáhne-li vlastník jednoho pozemku stavbou oplocení nedovoleně na pozemek souseda (cizí pozemek), jedná se o neoprávněnou stavbu (sp. zn. 22 Cdo 1028/2011, sp. zn. 22 Cdo 3765/2015). Neoprávněnou je i stavba na cizím pozemku zřízena zčásti (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1097/2003). Rozhodne-li se vlastník pozemku vybudovat oplocení, měl by je oplocení zásadně umístit na vlastním pozemku, nezasahovat na pozemek sousední (NS ČR sp. zn. 21 Cdo 123/2001). Dle ustanovení § 1085 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Nejvyššího soud se v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 432/2002 zabýval mimo jiné účelností odstranění neoprávněné stavby. Soud by měl při rozhodování o odstranění neoprávněné stavby přihlížet„ zejména k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu, zda vlastník stavby a jeho rodina ve stavbě bydlí, jaký je rozsah zastavěného pozemku, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku či naopak stavěl v dobré víře, že mu pozemek patří. Soud musí v těchto případech porovnat hospodářskou a jinou ztrátu, která by odstraněním stavby vznikla, se zájmem na dalším využití stavby.“ Dle § 1085 o. z. soud nemusí návrhu na odstranění stavby vyhovět i jde-li o neoprávněnou stavbu; zásadním kritériem je dobrá víra stavebníka (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2825/2018). Měl-li stavebník„ z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel“, § 992 odst. 1, věta první, o. z., pak je v dobré víře. Dle § 1086 o. z. kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu. Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu. Nebyl-li stavebník v dobré víře, má práva jako nepřikázaný jednatel. Dle § 3006 o. z., vmísí-li se někdo do záležitostí jiné osoby, ač není oprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé. Dle § 992 odst. 1, věta druhá, o. z., nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Řádný stavebník zřizuje stavbu na cizím pozemku, pokud se jeho právo zakládá na platném právním důvodu. Poctivý stavebník má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo zřídit stavbu na cizím pozemku. Již vědomí, že nestaví na vlastním pozemku, nemá občanskoprávní oprávnění, je-li ve zlé víře, je zásadním důvodem pro vyhovění žalobě na odstranění stavby (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 5357/2007). Nejvyšší správní soud ČR ve věci sp. zn. 2 As 11/2003 uvedl, že veřejný zájem je pojmem, který právní řád České republiky výslovně obsahově nevymezuje, vyskytuje se však v celé řadě právních předpisů. Jde o tzv. neurčitý právní pojem zahrnující jevy nebo skutečnosti, které nelze úspěšně zcela přesně právně definovat. Jejich obsah a rozsah se může měnit, často bývá podmíněn časem a místem aplikace normy. Zákonodárce vytváří prostor k posouzení, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého pojmu či nikoli. Mnohdy dává vodítko tím, že se snaží uvést co nejvíce charakteristických znaků věcí, jevů, které má neurčitý právní pojem zahrnovat…. lze dovodit, že se jedná o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, zájem společnosti jako celku.“ Svědčí-li odstra