24 C 274/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o.s.ř.“). 2. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že účastníci řízení spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splatit tento úvěr v 11 měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Sjednaná roční úroková sazba činila [anonymizováno]. V souladu s úvěrovou smlouvou byl žalovaný povinen hradit v rámci pravidelných splátek rovněž pojištění ve výši [anonymizováno] z měsíční splátky úvěru. Žalovaný však své povinnosti vyplývající mu ze smlouvy nesplnil. Dne [datum] nastala splatnost poslední splátky úvěru, a tak se dluh žalovaného ve výši [částka], jež se skládá pouze k dlužné jistiny, stal splatným v celém rozsahu. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že následně jej vyzvala i předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak ani poté žalovaný na jeho dluh ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému klasický úvěr ve výši [částka], a to za účelem [anonymizována tři slova], a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 11 měsíčních splátkách ve výši [částka] včetně sjednaného pojištění, vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem [datum] Smluvní strany si sjednali roční úrokovou sazbu ve výši [anonymizováno] s tím, že cena úvěru včetně pojištění byla v částce [částka]. Termín dodání úvěru byl sjednán na den [datum]. V rámci smlouvy si žalovaný sjednal pojištění- [anonymizována dvě slova] s tím, že výše měsíční úhrady za pojištění činila [anonymizováno] z měsíční splátky úvěru. Celkem měl tak žalovaný na úvěr uhradit částku [částka] (prokázáno smlouvou o klasickém úvěru [číslo] přihláškou k pojištění pro klasický a revolvingový úvěr). Žalovanému byl poskytnut dne [datum] úvěr ve výši [částka] s tím, že žalovaný uhradil na tento úvěr celkem částku [částka], přičemž tedy dlužná částka činí [částka] (prokázáno tabulkou splátek k danému úvěru žalovaného). Žalobkyně vyzvala žalovaného opakovaně k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy (prokázáno výzvou ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum]). Následně jej žalobkyně ještě dne [datum] vyzvala k úhradě dlužné částky [částka] se sdělením, že dne [datum] nastala splatnost poslední splátky úvěru (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu ze dne [datum]). 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a na základě které vznikla žalovanému povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky zpět žalobkyni včetně sjednaného úroku a pravidelného hrazení pojištění. Žalovaný tuto svou povinnost však nesplnil řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti zcela neuhradil, v důsledku čehož se dostal do prodlení s celým svým závazkem (§ 1968 o. z.) a je povinen uhradit žalobkyni i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), a to od [datum]. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a za dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka po [částka] (za předžalobní upomínku a sepis žaloby) podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).