3 C 339/2018-261 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu dne částky 10 613 Kč s příslušenstvím, částky 6 839 Kč s následujícími tvrzeními. Žalobkyně notifikovala vady skleníku dne 26. 4. 2018, kdy žalovanému oznámila existenci sedmi vad předmětu koupě a tyto vady i ve svém písemném vyjádření z uvedeného dne (v zadání reklamace) rovněž specifikovala. V tomto vyjádření rovněž vyzvala žalovaného k prohlídce předmětu koupě a rovněž jej upozornila i na případné odstoupení od smlouvy. Podáním ze dne 15. 5. 2018 (odeslaným prodávajícímu dne 16. 5. 2018) žalobkyně dle § 2106 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., odstoupila od kupní smlouvy z důvodu podstatného porušení kupní smlouvy. Žalobkyně je přesvědčena, že se u žalovaného jednalo o vadné plnění, které založilo podstatné porušení smlouvy dle § 2002 o. z. Podstatným porušením smlouvy je takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá smluvní strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Podstatné porušení kupní smlouvy žalobkyně spatřuje zejména v chybně vyvrtaných otvorech v kovových profilech (vady konkretizované pod č. 1 a 5 v zadání reklamace ze dne 26. 4. 2018). V odstoupení od smlouvy žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení kupní ceny oproti vrácení předmětu koupě v nejbližším možném termínu. Žalovaný se k odstoupení žalobkyně písemně vyjádřil dne 21. 5. 2018 tak, že reklamaci uzavírá, jelikož žalobkyně neposkytuje součinnost při řešení reklamace (odmítá převzít zaslané náhradní díly). S přihlédnutím k zániku závazku vzniklého z kupní smlouvy jsou účastníci povinni vydat si vzájemně poskytnutá plnění (kupní cenu a předmět koupě). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení kupní ceny oproti vrácení skleníku ve lhůtě do 30. 6. 2018. Žalovaný v reakci na předžalobní výzvu uplatněný nárok z vad předmětu koupě ve vyjádření svého zástupce ze dne 20. 6. 2018 opětovně odmítl. Žalobkyně vzhledem ke stanovisku žalovaného zadala znalci posouzení předmětu koupě z hlediska odborného posouzení existence vad skleníku. Žalobkyně oznámila žalovanému termín místního šetření, žalovaný se jej však nezúčastnil, ani se z něj neomluvil. Vypracovaný znalecký posudek č. 6213-41/18 (obsahující doložku dle § 127a o. s. ř.) potvrdil existenci závažných vad předmětu koupě. Dle znalce skleník vykazuje závažné vady neumožňující jeho bezvadnou montáž a následné (deklarované) užívání. Zejména se jedná o nutnost vrtání dodatečných otvorů, což by způsobilo porušení povrchové úpravy ocelových profilů s následným vznikem intenzivní koroze v místě narušení a tím by došlo ke snížení doby životnosti předmětu koupě. Dále znalec zjistil nedodržení deklarovaných rozměrů, špatný montážní návod a chybějící díly (šrouby). Žalobkyně znalci za vypracování znaleckého posudku uhradila vyúčtovanou odměnu ve výši 6 839 Kč, přičemž se jedná o náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatnění práva dle § 1924 o. z., tudíž i tuto částku nárokuje žalobkyně v řízení po žalovaném. Pokud žalovaný namítá, že zboží odebírá od výrobce již zabaleno v originálním obalu a nekontroluje obsah balení a nemohl tak ani s vynaložením veškerého úsilí o vadách zboží vědět a nemůže se tak jednat o podstatné porušení smlouvy dle § 2002 o. z., žalobkyně s touto argumentací kategoricky nesouhlasí. Ke vzniku odpovědnosti za vady totiž vůbec není třeba zavinění, jakožto subjektivní předpoklad vzniku odpovědnosti za vady. Z toho rovněž vyplývá, že není přípustné vyvinění odpovědného subjektu. Tento se nemůže zprostit odpovědnosti tím, že prokáže, že ani při vynaložení veškerého úsilí nemohl vadám zabránit, vady vznikly při výrobním procesu, byly způsobeny nedostatky v chování subdodavatelů apod. Pokud žalovaná tvrdí, že nabízela žalobkyni odstranění vad zboží dodáním náhradních dílů, aby dostála svému závazku založenému smlouvou a byla to pouze žalobkyně, která svým jednáním zmařila odstranění vady a neoprávněně odstoupila od kupní smlouvy v rozporu se zákonem v průběhu trvání reklamace, tak tuto účelovou argumentaci žalovaného žalobkyně rovněž odmítá. Žalovaný nemůže žalobkyni určit, který z nároků z vadného plnění si zvolí. Je pouze na kupující, kterou z nabízených variant si zvolí. Jestliže se žalobkyně rozhodla pro odstoupení od kupní smlouvy z důvodu podstatného porušení kupní smlouvy, když toto odstoupení je evidentně důvodné, nemůže žalovaný žalobkyni vnucovat nárok jiný. Pokud žalobkyně důvodně odstoupila od kupní smlouvy, neměla ani žádnou právní povinnost k převzetí náhradních dílů u předmětu koupě. Žalobkyně popírá tvrzení žalovaného, že neoprávněně zasáhla do konstrukce skleníku, když se jej snažila opravit svépomocí. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Činí nesporným, že žalobkyně zakoupila zahradní skleník [název] za částku 10 613 Kč, žalobkyně reklamovala vady zakoupeného zboží dne 26. 4. 2018, žalovaný reklamaci zboží zamítl přípisem ze dne 21. 5. 2018 pro nedostatek součinnosti ze strany žalobkyně. Žalobkyně v žalobním návrhu opomenula uvést další podstatné okolnosti. Žalovaný po oznámení reklamace zboží vyslal do místa bydliště žalobkyně svého zaměstnance, který pořídil fotodokumentaci skleníku, ze které bylo následně zjištěno, že dodané zboží obsahuje výrobní vady, avšak rovněž bylo zjištěno, že žalobkyně neoprávněně zasáhla do konstrukce skleníku, když se jej snažila opravit svépomocí. V rámci snahy o kladné vyřešení reklamace žalovaný i přes tuto skutečnost zaslal žalobkyni náhradní díly, s jejichž využitím by bylo možné vadný skleník řádně zkompletovat a využívat k zamýšlenému účelu. Dne 19. 5. 2018 žalobkyně oznámila žalovanému, že odmítá převzít náhradní díly, čímž došlo ke zmaření reklamace ze strany žalobkyně v důsledku neposkytnutí součinnosti k jejímu vyřízení. Dne 21. 5. 2018 odeslal žalovaný žalobkyni vyrozumění o zamítnutí reklamace z výše uvedených důvodů. Odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobkyně žalovaná nikdy neuznala, neboť odstoupení od kupní smlouvy nebylo učiněno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o. z. Žalobkyně v žalobním návrhu uvádí, že odstoupila od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného dle § 2106 o. z. Žalovaný se neztotožňuje s názorem žalobkyně, že by dodání vadného zboží založilo podstatné porušení kupní smlouvy dle § 2002 o. z., neboť s ohledem na skutečnost, že zboží žalovaný odebírá od výrobce již zabaleno v originálním obalu a nikterak nekontroluje obsah balení, nemohl žalovaný s vynaložením veškerého úsilí o vadách zboží vědět. Nejedná se tedy o úmyslné jednání žalovaného směřující k podstatnému porušení smlouvy. Podstatné porušení smlouvy ze strany žalovaného tak není na místě. Naopak žalovaný po celou dobu trvání reklamace, rovněž i po jejím zamítnutí, nabízel žalobkyni odstranění vad zboží dodáním náhradních dílů tak, aby dostál svému závazku založenému kupní smlouvou. Byla to právě žalobkyně, která svým jednáním zmařila odstranění vady a neoprávněně odstoupila od kupní smlouvy v rozporu s občanským zákoníkem v průběhu trvání reklamace. Celý průběh reklamačního řízení a jednání s žalobkyní řídil za žalovaného jednatel společnosti Ing. [jméno] [příjmení]. Žalovaná tedy shrnuje podstatné okolnosti kauzy tak, že žalobkyně neposkytla potřebnou součinnost k odstranění vady zboží dodaného žalovanou a tudíž neoprávněně odstoupila od kupní smlouvy a její reklamace byla řádně ukončena zamítnutím. Další náklady vynaložené žalobkyní k prokázání vad zboží žalovaná považuje za neúčelné, neboť byla připravena odstranit vady zboží dodáním odpovídajících náhradních dílů. Žalovaná se podrobně seznámila se znaleckým posudkem, vypracovaným [jméno] [příjmení], soudním znalcem, který k důkazu předložila žalobkyně. Žalovaný má za to, že v důsledku nesprávného zadání znaleckého úkolu žalobkyní a nedůsledným přístupem soudního znalce je předložený znalecký posudek zcela nepoužitelný z následujících důvodů. Úkolem znalce bylo stanovit, zda lze nebo nelze bez provedení úprav dodanou stavebnicovou sestavu skleníku sestavit. Takto postavený znalecký úkol neumožňuje znalci konstatovat závěr, zda je dodané zboží vadné a zda je taková vada podstatným porušení smlouvy, což by zakládalo právo žalobkyně odstoupit od smlouvy, či nikoliv. Znalecký posudek je vnitřně rozporný, když mezi podklady pro vypracování znaleckého posudku absentuje montážní návod k sestavení skleníku, avšak znalec na něj opakovaně ve znaleckém posudku odkazuje. Dle znění znaleckého posudku je však zřejmé, že se znalec s obsahem návodu k montáži zboží neseznámil. Znalec opakovaně uvádí, že ocelová konstrukce vykazuje vady, spočívající v pohyblivosti jednotlivých částí a nepevných spojích. V návodu k montáži skleníku je však jednoznačně uvedeno, že nosná konstrukce nemá potřebnou tuhost, dokud není její montáž finálně dokončena a dokud není skleník komplet opláštěn polykarbonátem, strana 4 bod č. 6 montážního návodu. Ze znění znaleckého posudku je zřejmé, že se soudní znalec ani nepokusil sestavit skleníkovou konstrukc