3 C 92/2021-50 — Okresní soud Praha-východ

Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby vlastník, popř. provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], neměl v období od [datum] do [datum] k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), ačkoli je tato povinnost založena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyni v důsledku toho vznikl nárok na úhradu příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši [částka] a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka] podle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky, žalovaný však na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalovaný v předmětné době nebyl vlastníkem tohoto vozidla, neboť v této době bylo vozidlo stále ve vlastnictví předchozí majitelky, paní [jméno] [příjmení] z důvodu nedodání její plné moci k zastupování, která nebyla od července 2018 do [datum] předchozí majitelkou žalovanému poskytnuta. Teprve po jejím obdržení pak žalovaný mohl provést úkony podle tohoto pověření. Navrhl proto žalobu zamítnout. Na základě provedeného dokazování učinil soud takový závěr o skutkovém stavu, že dne [datum] byla mezi žalovaným jako kupujícím a paní [jméno] [příjmení], narozenou [datum], uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej a koupě osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód]. V této kupní smlouvě bylo sjednáno, že vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem zaplacení kupní ceny (zapsáním osoby kupujícího do technického průkazu vozidla) s tím, že kupní cena byla uhrazena při uzavření smlouvy. Dne [datum] byla paní [jméno] [příjmení] udělena žalovanému plná moc pro zastupování v souvislosti s převodem motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód]. V technickém průkazu vozidla byla od [datum] jako vlastník zapsána [jméno] [příjmení], [datum narození] a dne [datum] pak bylo vozidlo vyřazeno z provozu. Ze sdělení Městského úřadu v Říčanech pak vyplývá, že jako vlastník a provozovatel vozidla byla v předmětné době v registru silničních vozidel právě paní [jméno] [příjmení]. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí mít každé vozidlo zapsané v registru vozidel po celou dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jinak jsou dle § 4 odst. 1 tohoto zákona vlastník a provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Podle § 4 odst. 2 pak platí, že při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. V dané věci byla v rozhodné době jako vlastník i provozoval předmětného vozidla zapsána paní [jméno] [příjmení], která sice dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o převodu vlastnictví tohoto vozidla, přechod vlastnického práva byl však smluvními stranami ujednán tak, že je vázán na dva okamžiky, a to okamžik zaplacení kupní ceny a okamžik zapsání osoby kupujícího do technického průkazu vozidla. Dle názoru soudu je třeba na takové ujednání hledět tak, že pro přechod vlastnického práva je třeba splnění obou těchto podmínek, a dojde k němu okamžikem, který nastane později. Z provedeného dokazování je zřejmé, že v rozhodné době byla v technickém průkazu vozidla zapsána paní [jméno] [příjmení], a v souladu se zněním smlouvy tak žalovaný v rozhodné době nebyl vlastníkem předmětného vozidla. S ohledem na to nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout pro nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný, který byl ve věci procesně úspěšný, náhradu nákladů řízení nežádal.