34 C 81/2021-34 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], za dobu od [datum] do [datum], včetně nákladů na uplatnění pohledávky a zákonného úroku z prodlení. V podané žalobě žalobkyně tvrdila, že v označeném období byl žalovaný vlastníkem, resp. provozovatelem výše uvedeného vozidla, přičemž nesplnil svou zákonnou povinnost a neměl uzavřenou pojistnou smlouvu týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se stal vlastníkem daného vozidla na základě kupní smlouvy a dle ní vystavené faktury ze dne z [datum], přičemž o změně vlastníka vozidla nebyl proveden zápis do registru silničních vozidel. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného písemně upomenula o zaplacení dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ze sdělení Městského úřadu Brandýs nad Labem – [příjmení] [jméno], odboru dopravy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nebyl nikdy zapsán jako provozovatel nebo vlastník vozidla [registrační značka]. Současným provozovatelem daného vozidla je společnost [právnická osoba] s platností od [datum]. 4. Z daňového dokladu ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel fakturovala za prodej osobního automobilu značky BMW, [registrační značka], [VIN kód] žalovanému jako odběrateli částku celkem ve výši [částka]. Faktura nese upozornění, že do úplného zaplacení fakturované částky je automobil ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] 5. Z výzvy k úhradě příspěvku včetně nákladů na uplatnění pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] v období [datum] až [datum]. 6. Z upomínky ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení částky [částka] jako příspěvku do garančního fondu, k jehož zaplacení byl žalovaný upomenut již předchozí výzvou z [datum]. Jako obeslané období bylo určeno rozpětí dnů [datum] až [datum]. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] s dokladem o odeslání bylo zjištěno, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzván k zaplacení částky [částka] jako součtu příspěvku za nepojištěné vozidlo ve výši [částka] s náklady na mimosoudní uplatnění práva [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky [částka]. Výzva byla odeslána dne [datum]. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Současným provozovatelem daného vozidla [registrační značka] je společnost [právnická osoba] s platností od [datum]. Žalovaný nikdy nebyl zapsán v registru vozidel jako provozovatel nebo vlastník vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů ve výši [částka] jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] v období [datum] až [datum] (konkrétně příspěvku za 108 dní s denní sazbou [částka]), a to do 60 dnů od doručení výzvy, splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne [datum]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 9. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že původní vlastník předmětného vozidla, společnost [právnická osoba], je prodala žalovanému s tím, že tato skutečnost nebyla nikým nahlášena ke změně v registru vozidel. Na prokázání tohoto svého tvrzení následně soudu předložila daňový doklad za prodej osobního automobilu, [registrační značka] ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka]. Na daňovém dokladu byla jako dodavatel označena společnost [právnická osoba] a jako odběratel žalovaný. Odběrateli byla za prodej automobilu fakturována částka [částka], přičemž součástí faktury bylo upozornění, že do úplného zaplacení fakturované částky je automobil ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] Soud dospěl k závěru, že předložený daňový doklad neprokazuje, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem automobilu, neboť samotným daňovým dokladem nebyla prokázána dohoda mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, ani změna vlastníka předmětného vozidla. Nadto obsah samotného daňového dokladu nedokazuje, že žalovaný zaplatil vyfakturovanou částku za prodej automobilu, a současně v jejím textu je výhrada převodu vlastnictví až úplným zaplacením fakturované částky. Žalobkyně tak neprokázala své tvrzení, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] provozovatel či vlastník předmětného vozidla. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, v průběhu něhož by byla bývala žalobkyně soudem o této procesní situaci poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se však z jednání omluvila, nedostavila se a tím se o možnost reagovat na poučení soudu připravila. 10. Výše uvedený zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí mít každé vozidlo zapsané v registru vozidel po celou dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jinak jsou dle § 4 tohoto zákona vlastník a provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení této povinnosti, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla, a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Z citovaných ustanovení je patrné, že základním požadavkem pro úspěšné vedení sporu o zaplacení poplatku je prokázání skutečnosti, že žalovaný byl v době, kdy bylo předmětné vozidlo provozováno jeho vlastníkem, případně provozovatelem. V řízení však nebylo žalobkyní prokázáno, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] provozovatel nebo vlastník předmětného vozidla. Z uvedených důvodů byla proto žaloba zamítnuta. 11. Žalobkyně je podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinna nahradit žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, náklady tohoto řízení. Jelikož v tomto stadiu řízení žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.