35 C 105/2021-93 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou na ochranu osobnosti domáhal uložení žalovanému povinnosti zdržet se pořizování jeho fotografií žalovaným prostřednictvím zařízení tzv.„ fotopasti“, které žalovaný nainstaloval na sloup veřejného osvětlení na pozemku [číslo] k. ú. [obec] (všechny pozemky a stavby uvedené v tomto rozsudku se nacházejí v obci a k. ú. [obec] a soud již tuto skutečnost nebude pro nadbytečnost dále uvádět), předložit žalobci všechny takto pořízené fotografie, poskytnout všechny informace ohledně instalace, provozování a deinstalace fotografického zařízení a uhradit náhradu nemajetkové újmy, která mu takto vznikla, jejíž výši na 1. jednání specifikoval částkou 10 000 Kč. Uvedl, že předmětné zařízení je umístěno na sloupu veřejného osvětlení tak, že monitoruje pohyb osob přicházejících na jeho pozemek a do jeho domu, čímž do jeho práv zasahuje. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Učinil za nesporné, že umístil předmětné zařízení na inkriminované místo, avšak důvodem jeho umístění není monitorování osob, které na žalobcův pozemek docházejí, ale ochrana vlastnického práva k rozvodné elektrické skříni, která se nalézá na pozemku p. [číslo] tím se chránit před neoprávněným odběrem elektrické energie ze strany žalobce, ke kterému již v minulosti došlo. Předmětné zařízení zabírá především pozemky, které patří žalovanému a které tvoří veřejné prostranství. Do žalobcových pozemků zasahuje zařízení pouze v rozsahu nutném pro zabrání předmětné rozvodné skříně zezadu. 3. Soud po provedeném dokazování má za prokázané, že v katastrálním území žalovaného se nachází [anonymizována tři slova], ve kterém jsou mimo jiné umístěny pozemky parc. [číslo] st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], které jsou ve vlastnictví žalobce, a pozemky parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalovaného (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků a Zaměřením situace s identifikací vlastnických hranic). Na hranicích pozemků je umístěna rozvodná skříň, která je určena pro zásobování domu [adresa] elektrickou energií, přičemž ta je umístěna na pozemku p. [číslo] (prokázáno Zaměřením situace s identifikací vlastnických hranic). 4. Mezi účastníky jsou dlouhodobé spory ohledně napojení domu [adresa] prostřednictvím této rozvodné skříně do elektrické sítě, kterou spravuje právě žalovaný. Tyto spory došly až do takového stavu, kdy žalovaný dvakrát odpojil žalobce od dodávek elektrické energie do této budovy a žalobce se tomuto odpojení bránil nejméně 2 žalobami z rušené držby, které byly obě zamítnuty jako nedůvodné (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků, usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], a usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2020, č. j. [číslo jednací]). Žalovaný dne 19. 2. 2021 umístil na sloup veřejného osvětlení na svém pozemku zařízení snímající pohyb (prokázáno shodným tvrzením účastníků a fotografiemi). Toto zařízení primárně snímá plochy před žalobcovými pozemky, předmětnou rozvodovou skříň a část žalobcova pozemku za touto skříní (prokázáno ukázkovou fotografií). 5. Podle § 81 odst. 1 o. z., chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. 6. Podle § 82 odst. 1 o. z., člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. 7. Podle § 84 o. z., zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. 8. Podle § 88 odst. 1 o. z., svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. 9. Žalovaný namítal, že umístěním předmětného zařízení nedochází k zásahu do žalobcova práva, když nebylo prokázáno, že by žalobce byl kdykoliv vyfocen. Soud se však s tímto názor neztotožňuje. Již ze samotného vyjádření žalovaného je nepochybné, že primárním umístěním zařízení byla ochrana elektrické rozvodné skříně u domu [adresa] před neoprávněnými zásahy, které spočívají v připojení domu do elektrické sítě, přičemž součástí tohoto kroku bylo i monitorování příjezdové komunikace k žalobcově nemovitosti. Tím předmětné zařízení pořizuje fotografii každé osoby, které v inkriminovaném místě projde (jinak by postrádalo jeho umístění smysl). Již z tohoto je zřejmé, že předmětné zařízení zasahuje do práv všech jedinců, kteří do nemovitosti docházejí, tedy i žalobce. Soud tak konstatuje, že i když v řízení nebyla doložena jediná žalobcova fotografie z inkriminovaného zařízení, tak je zřejmé, že předmětné zařízení muselo takovou fotografii pořídit, a to vícekrát. 10. Nicméně obecně platí, i když se osoba dopustí jednání, které je zásahem do osobnostních práv jiné osoby, nejde bez dalšího o zásah, který je třeba nějakým způsobem saturovat. K tomu, aby takové jednání bylo postižitelné žalobou na ochranu osobnosti, musí naplňovat 3 základní znaky, a to musí se jednat o zásah, tento zásah musí být neoprávněný a musí být způsobilý způsobit poškozenému nějakou újmu (není však potřeba, aby újmu reálně způsobil). Není-li splněna některá z těchto podmínek, nezbývá než žalobu zamítnout (viz např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 10. 1967, sp. zn. Prz 33, nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 388/2015). Oprávněným zásahem pak je takový zásah, který byl učiněn na základě licence dané zákonem nebo jinou skutečností. 11. Žalovaný v daném případě odkazoval na ustanovení § 88 odst. 1 o. z. a uváděl, že jeho jednání směřovalo k ochraně jeho vlastnického práva k elektrické rozvodné skříni, která se nachází na pozemku parc. [číslo] v blízkosti pozemku parc. [číslo]. Žalovaný byl v tomto směru poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby toto své tvrzení prokázal, respektive aby prokázal vlastnictví předmětné skříně. 12. Žalovaný předložil Darovací smlouvu mezi Českou republikou – [stát. instituce] a jím, na základě které nabyl přesně vymezené pozemky (nikoliv však pozemek parc. [číslo]), a to včetně součástí a příslušenství (prokázáno předmětnou smlouvou). Soud však konstatuje, že z této smlouvy se nepodává, proč by předmětná rozvodná skříň, která se nenachází na žádném z těchto pozemků, měla být součástí nebo příslušenstvím některého z těchto pozemků a tedy ve vlastnictví právě žalovaného. 13. Ostatně sám žalovaný uvedl, že rozvodnou skříň postavil [anonymizováno 7 slov], který nabyl do vlastnictví pozemek par. [číslo] včetně elektrických rozvodů od České republiky – [stát. instituce], a který následně tento pozemek (včetně dalších) převedl na předchůdce žalobce (prokázáno smlouvou o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, kupní smlouvou a shodnými tvrzeními účastníků). Za této situace se z provedeného dokazování nepodává, že by vlastníkem předmětné rozvodné skříně byl žalovaný. Důkazy svědčí v tomto směru ve prospěch žalobce nebo některého z jeho předchůdců, přičemž pro posouzení věci je irelevantní, kdo z nich vlastníkem skutečně je, pokud vlastníkem není žalovaný. 14. Soud konstatuje, že žalovaný nemůže chránit své vlastnické právo k předmětné rozvodné skříni, když mu toto právo nenáleží. 15. Žalovaný však v koncentrační lhůtě doplnil, že svým počínáním chránil i elektřinu, která by prostřednictvím této skříně byla čerpána, když, pokud by došlo k neoprávněnému odběru, by žalobce odebíral elektrickou energii na jeho úkor. 16. Soud posoudil tento důvod optikou § 88 odst. 1 o. z. Mezi účastníky není sporu, že prostřednictvím předmětné rozvodné skříně docházelo k odběru elektrické energie ze soustavy, jejímž správcem je právě žalovaný. Mezi účastníky též probíhají spory ohledně oprávněnosti tohoto odběru, přičemž v době umístění zařízení dal Krajský soud v Praze za pravdu straně žalované (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků a usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2020, č. j. [číslo jednací]). Žalovaný tak měl legitimní důvod domnívat se, že odběr elektrické energie prostřednictvím této skříně je neoprávněný a z tohoto důvodu jej monitorovat, přičemž jakýkoliv neoprávněný odběr ze soustavy by byl právě na jeho úkor. 17. Ode dne 1. 1. 2014 právní úprava dává k dispozici generální licenci k zachycení podoby jiné osoby za účelem ochrany nějakého práva (viz § 88 odst. 1 o. z.). Takovýto zásah nemůže být bezbřehý a musí být postaven na konkrétních okolnostech případu, nicméně pokud zákonodárce dává explicitně licenci k zásahu do ochrany podoby, není možné postupovat pouze přísně restriktivně při aplikaci tohoto práva, ale je třeba na sporné jednání aplikovat test proporcionality. 18. Při poměřování okolností případu je proto třeba primárně brát v úvahu, jaké byly okolnosti pořízení fotog