35 C 224/2021-43 — Okresní soud Praha-východ

1. Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o podnájmu nebytových prostor ke skladování č. SML2 -19-00048 na podnájem kóje č. 2365 v objektu [ulice a číslo] 5g, [obec a číslo] za cenu 949,97 Kč měsíčně a pojistné 100 Kč měsíčně. Strany si pro případ prodlení žalovaného ujednaly smluvní úrok z prodlení 0,05 % denně a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč za upomínku. Žalobce požadoval uhrazení plateb souvisejících s podnájmem za období od listopadu 2020 do března 2021 a 5 upomínek. 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci (žalobce v pozici podnikatele a žalovaný v pozici spotřebitele) uzavřeli smlouvu o podnájmu nebytových prostor ke skladování č. SML2 [číslo] na podnájem kóje [číslo] v objektu [ulice a číslo] 5g, [obec a číslo] za cenu 949,97 Kč měsíčně a pojistné 100 Kč měsíčně. Strany si pro případ prodlení žalovaného ujednaly smluvní úrok z prodlení 0,05 % denně a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč za upomínku. Žalobce zaslal dne 6. 5. 2021 žalovanému předžalobní upomínku podepsanou zástupcem žalobce. Žalobce ani přes poučení dané mu na jednání neprokázal zaslání 5 upomínek žalovanému. 3. Po právní stránce posoudil soud vztah účastníků jako podnájemní smlouvu dle § 2215 a násl. o. z. Zatímco žalobce plnil dle smlouvy, žalovaný nikoliv. Soud tak žalobci přiznal sjednané plnění (podnájemné a pojistné) za období září – listopadu roku 2020 v částce 1 049,97 Kč za každý měsíc, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Počátek prodlení stanovil od 2. dne každého příslušného měsíce. 4. Soud se následně zabýval výší tohoto úroku z prodlení a uzavřel, že k ujednání o výši úroku z prodlení není možné přihlédnout. Žalobce vystupuje vůči žalovanému ve vztahu podnikatele vůči spotřebiteli a je třeba na jejich vztah uplatňovat ustanovení § 1813 a 1815 o. z. To znamená, že se nepřihlíží se k ujednáním, která ukládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti výraznou nerovnováhu stran v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že ujednání stran stanoví pouze spotřebiteli úrok z prodlení více než 18 % ročně (místo zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně) a toto ustanovení není vůči spotřebiteli nikterak kompenzováno, soud uzavřel, že jde o nepřiměřené ujednání a nepřihlédl k němu. Z tohoto důvodu soud žalobci přiznal úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ve zbytku jej zamítl. 5. Soud dále zamítl žalobcem uplatněný nárok na uhrazení upomínek v částce 300 Kč. Soud v tomto směru upozorňuje, že 4 upomínky nebyly v rámci řízení prokázány a poslední upomínka je po obsahové stránce předžalobní výzvou, která však je hrazena v rámci nákladů řízení. Požadování duplicitního zaplacení této upomínky v rámci smluvního ujednání je zjevným zneužitím práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 o. z.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 079,26 Kč, přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 749,85 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 9. 2021 náhrada 1 017,92 Kč za 100 ujetých km v částce 617,92 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 717,92 Kč ve výši 780,76 Kč. 7. Soud aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť žalobce podává žaloby na ustálených vzorech (viz řízení 35 C 410/2020 nebo 22 C 125/2021).