35 C 334/2021-61 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 13. 12. 2017 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 29 510 Kč a poplatek 490 Kč. Žalovaný se předmětné prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 12,5 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně a včas, žalobce dluh zesplatnil dne 6. 4. 2021, přičemž žalovaný dlužil ke dni 16. 4. 2021 jistinu 17 229,54 Kč, poplatky 576,83 Kč, kapitalizovaný úrok 1 788,77 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 157,36 Kč. Žalovaný však ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce poté, co zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit (prokázáno otisky z registrů BRKI/NRKI, Solus, návrhem rozhodnutí o poskytnutí úvěru a výsledky aplikačního ratingu, doklady ohledně příjmů, prohlášením o zdravotním stavu) uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 29 510 Kč a poplatek 490 Kč. Žalovaný se předmětné prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 12,5 % ročně a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách (prokázáno smlouvou, čerpáním, obchodními podmínkami, úvěrovými podmínkami, výpisem, sazebníkem). 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně a včas, žalobce dluh zesplatnil dne 6. 4. 2021, přičemž žalovaný dlužil ke dni 16. 4. 2021 jistinu 17 229,54 Kč, poplatky 576,83 Kč, kapitalizovaný úrok 1 788,77 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 157,36 Kč (prokázáno upomínkou a historickým výpisem). Žalovaný přes výzvu ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou). 5. Po právní stránce soud spor posoudil podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“), jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Zatímco žalobce splnil své povinnosti řádně a včas, žalovaný se dostal do prodlení. 6. Soud proto žalovanému uložil uhradit dlužnou jistinu, poplatky, smluvní úrok 12,5 % ročně, avšak toliko do 90. dne od zesplatnění, a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Soud s ohledem na ustanovení čl. II. odst. 1 zákona č. 186/2020 Sb. aplikoval na smluvní úrok v období od 91. dne po zesplatnění do zaplacení ustanovení § 122 odst. 4 zákona ve znění platném a účinném ke dni zesplatnění, když stranami sjednaný úrok převyšuje maximální úrok daný zákonem. Takovýto úrok je v rozporu se zákonem a zcela zjevně s veřejným pořádkem a tudíž je tento úrok dle § 588 o. z. neplatně sjednán. 8. Vzhledem k takto neplatně sjednanému úroku soud žalobci od 91. dne prodlení přiznal úrok toliko ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Ve zbytku (tedy úrokové míře 4,25 % ročně) pak soud požadovaný úrok jako neplatný zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný (jeho míra neúspěchu ve věci byla marginální), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 060,80 Kč. 11. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 836,37 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 480 Kč ve výši 1 780,80 Kč. 12. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.