35 C 370/2021-17 — Okresní soud Praha-východ

Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že jeho předchůdce (společnost [právnická osoba]) s žalovaným uzavřel dne 16. 11. 2015 smlouvu o bankovních produktech, ve které si sjednali kontokorentní úvěr do limitu 7 000 Kč s úrokem 21,99 % ročně. Žalovaný přečerpal předmětný úvěr, takže předchůdce žalobce dluh ke dni 27. 11. 2019 zesplatnil. Ke dni podání žaloby dluží žalovaný na jistině částku 9 924,82 Kč, poplatcích 600 Kč a úroku z prodlení částku 990,08 Kč. Žalobce nabyl předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel dne 16. 11. 2015 smlouvu o bankovních produktech, ve které si sjednali kontokorentní úvěr do limitu 7 000 Kč s úrokem 21,99 % ročně (prokázáno smlouvou o bankovních produktech a službách, dispozicemi ke smlouvě, podmínkami). Žalovaný přečerpal předmětný úvěr, takže předchůdce žalobce dluh ke dni 27. 11. 2019 zesplatnil. Ke dni podání žaloby dluží žalovaný na jistině částku 9 924,82 Kč, poplatcích 600 Kč a úroku z prodlení částku 990,08 Kč (prokázáno oznámením o otevření účtu, výpisy, sazebníkem a oznámením banky o prohlášení úvěru za splatný). Žalobce nabyl předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh a oznámením o postoupení pohledávky). Po právní stránce soud věc posoudil tak, že strany uzavřely smlouvu o bankovních produktech, na kterou se aplikují ustanovení smlouvy o úvěru (viz § 2665 a § 2395 a násl. o. z.). Zatímco žalobce (jeho předchůdce) plnil smlouvu řádně, žalovaná nikoliv, čímž se dostala do prodlení. Soud proto žalobci přiznal dlužnou jistinu, smluvní úrok a úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 524,82 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.