35 C 459/2021-21 — Okresní soud Praha-východ

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru ze dne 25. 5. 2016 uzavřené mezi společností [právnická osoba], a žalovanou, na základě které byla žalované bezúročně poskytnuta částka 10 000 Kč. Splatnost pohledávky byla stanovena dohodou stran na den 9. 7. 2016. Žalovaná přes výzvu dluh neuhradila. Předchůdce žalobce postoupil pohledávku na žalobce na základě smlouvy ze dne 1. 1. 2021. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli dne 25. 5. 2016 smlouvu o zápůjčce (smlouva byla oproti žalobním tvrzením označena jako smlouva o zápůjčce) a stejného dne byla částka 10 000 Kč převedena na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky dne 9. 7. 2016. Předchůdce žalobce postoupil smlouvou pohledávku na žalobce dne 1. 1. 2021, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná však dluh neuhradila. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Strany uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Žalobce (jeho předchůdce) poskytl žalované prostředky včas a žalovaná se zavázala je vrátit ve stanovené lhůtě, což neučinila. Soud tak žalované uložil tuto částku zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 o. s. ř. Jen pro úplnost soud konstatuje, že žalobce požadoval toliko zaplacení jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení. Soud za této situace považoval za nehospodárné se zabývat otázkou toho, zda žalobce zkoumal schopnost žalované dluh splnit, když nárok na uvedené plnění by mu vznikl ve stejné výši i z titulu bezdůvodného obohacení, tedy bez ohledu na tuto okolnost. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.