35 C 460/2020-48 — Okresní soud Praha-východ

1. V řešené věci se žalobce po žalovaném domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 124 020 Kč. Tvrdil, že žalovaný zastával od roku 2016 funkci statutárního orgánu a prezidenta žalobce, přičemž s ním byla uzavřena smlouva o výkonu funkce ze dne 1. 3. 2016 doplněná dodatkem ze dne 1. 2. 2017 (dále také jako„ Smlouva“ a„ Dodatek“). Na základě Smlouvy měla žalovanému za výkon funkce náležet odměna v původní výši 60 500 Kč měsíčně, následně zvýšená Dodatkem na 90 000 Kč měsíčně od 1. 2. 2017. Za měsíce prosinec 2017 a leden 2018 byla žalovanému vyplacena kromě běžné odměny dle Smlouvy také odměna mimořádná, a to ve výši vždy 90 000 Kč za každý z těchto měsíců. Celkem bylo žalovanému za prosinec 2017 vyplaceno 125 417 Kč a za leden 2018 pak 205 635 Kč. V lednové výplatě byla zahrnuta i proplacená dovolená a ostatní náhrady, přičemž ve sporu vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] soud ve spojení se soudem odvolacím rozhodl, že proplacení dovolené bylo učiněno v rozporu s uzavřenou Smlouvou. Žalobce potom v nyní řešeném sporu tvrdí, že za předmětné měsíce měla být žalovanému vyplacena smluvní odměna ve výši vždy 90 000 Kč, případně další výdaje specifikované v č. l. IV. 2. Smlouvy, nikoli však další jednorázové odměny. [anonymizováno] žalobce o přiznání zvláštních odměn žalovanému nikdy nerozhodovala a návrh neprojednala. Žalobce připomněl, že ani takové projednání nebo případné vzetí na vědomí, by nebylo dostačující, neboť, jak předpokládá Smlouva, další odměna nad rámec měsíčního základu by musela být stanovena písemně, což se nestalo. Z částky mimořádných odměn 90 000 Kč byla odvedena daň ve výši 18 900 Kč, sociální pojištění ve výši 5 850 Kč a zdravotní pojištění ve výši 4 050 Kč. Zbývající částka vyplacená žalovanému ve výši 62 010 Kč za prosinec 2017 a 62 010 Kč za leden 2018 představuje dle žalobce bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. 2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta, jelikož vyplacení odměn bylo oprávněné a v souladu se zaběhlou praxí. Tvrdil, že o odměnách mohl rozhodnout z titulu své funkce prezidenta. Dle zavedené praxe o odměnách zaměstnanců, členů výkonného výboru a externích dodavatelů služeb nerozhodoval výkonný výbor, nýbrž právě prezident svazu, a to vždy na základě schváleného rozpočtu. Byl to tedy žalovaný, kdo jakožto prezident, vždy dával pokyn k vyplacení odměn, a to dle bodu [anonymizováno].. Stanov a bodu [anonymizováno]. Smlouvy. Pravidla pro formální schvalování rozhodnutí o odměnách nebyla nastavena. Odměny zaměstnanců se tedy neprojednávaly, pokud nebyly přímo požadovány některým z členů [anonymizováno]. Formálně se však nikdy neschvalovaly, tj. ani odměny členů výkonného výboru za jejich činnost, byť byly třeba projednávány. Žalovaný v praxi vždy činil pokyn k proplacení přímo účetní a té také posílal podklady pro vyplacení mezd či odměn. V řešeném případě sledoval stejný postup, kdy určil odměny sobě i dalším zaměstnancům a toto písemně sdělil [anonymizováno], která je měla projednat, přičemž na příslušném jednání se k tomu nijak neohradila, vzala to na vědomí. Žalovaný proto sporuje, že by jeho odměna nebyla projednána na jednání [anonymizováno]. K pozadí uvedl, že rezignoval poté, co byl k tomuto kroku vyzván na mimořádném jednání [anonymizováno] dne 17. 10. 2017. Na tomto mimořádném jednání od člena výkonného výboru vzešel návrh na proplacení odměn žalovanému a nebyl nikým jiným zpochybněn. V souvislosti se svým odchodem vypracoval žalovaný pro členy [anonymizováno] materiál s informacemi o činnostech souvisejících se zajištěním chodu sekretariátu a dotační agendou. Součástí materiálu byla i informace o vyplacení tří měsíčních odměn, pokud bude veškerá činnost související s odchodem žalovaného do jeho odchodu zajištěna, to vše bez nároku na čerpání volna do 31. 1. 2018. I po odchodu byl žalovaný výkonným výborem opakovaně žádán, aby nadále spolupracoval a pomohl dovést žalobce do řádných voleb. Ani po tuto dobu jeho nárok na proplacení odměn nikdo nezpochybnil. Členové [anonymizováno] o odměnách věděli, souhlasili s nimi a tyto nerozporovali. 3. Žalovaný vznesl námitku nedostatku zastoupení žalobce, když návrh podal [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], ač jeho zmocnění nebylo projednáno [anonymizováno] žalobce. Soud však konstatuje, že zástupce byl zmocněn prezidentem žalobce, který dle výpisu ze spolkového rejstříku je oprávněn jednat za žalobce navenek samostatně. Plná moc tak byla udělena řádně. Nic na tom nemění pozdější změny ve vedení žalobce a ani případné překročení prezidentových pravomocí. 4. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaný byl v období od 1. 3. 2016 do 3. 11. 2017 členem [anonymizováno] statutárního orgánu žalobce, respektive ve funkci prezidenta byl až do 31. 1. 2018. Dne 1. 3. 2016 byla uzavřena Smlouva o výkonu funkce a dne 1. 2. 2017 byl uzavřen její Dodatek. Za měsíce prosinec 2017 a leden 2018 byla žalovanému vyplacena řádná odměna dle Smlouvy, a dále byly vyplaceny další částky, takže za měsíc prosinec byla vyplacena částka 125 417 Kč a za leden 2018 částka 205 635 Kč. Mezi účastníky je nesporné, že žalovanému byly vyplaceny mimořádné odměny 2x 90 000 Kč Tyto nesporné skutečnosti přejal soud za svá skutková zjištění. 5. Další rozhodné skutečnosti soud zjistil z provedeného dokazování. 6. Ze Smlouvy o výkonu funkce ze dne 1. 3. 2016 bylo zjištěno, že se žalobce původně zavázal zaplatit žalovanému za jednání za spolek měsíční odměnu ve výši 28 000 Kč (čl. 4 Smlouvy ve spojení s čl. 2 Smlouvy) a za řízení pracovníků sekretariátu a organizaci jejich činnosti odměnu 32 500 Kč (čl. 4 Smlouvy ve spojení s čl. 2 Smlouvy). Žalobce se také zavázal nahradit žalovanému veškeré přiměřené výdaje vynaložené v souvislosti s výkonem činností dle Smlouvy, zejména výdaje na ubytování a cestovní výdaje. Odměny za činnost prezidenta byly splatné vždy k 10. dni v měsíci (čl. 4 Smlouvy) a žalobce se je zavázal hradit řádně a včas (čl. 3 Smlouvy). Smlouva neobsahuje úpravu poskytování mimořádných odměn. Strany ujednaly (čl. 6 Smlouvy), že veškeré změny a doplnění Smlouvy musí být provedeny písemně a ve formě číslovaných písemných dodatků, pro jejichž účinnost musí být schváleny statutárním orgánem. Článek 6.3. Smlouvy stanoví, že se právní vztahy založené touto Smlouvou, jakož i právní vztahy s touto Smlouvou související řídí obecně závaznými právními předpisy, zejména občanským zákoníkem. 7. Z Dodatku [číslo] ke Smlouvě o výkonu funkce ze dne 1. 3. 2016 soud zjistil, že tímto dodatkem byla nově stanovena výše odměny prezidenta tak, že počínaje únorem 2017 se žalobce zavazuje uhradit žalovanému za činnost dle Smlouvy měsíční odměnu ve výši 90 000 Kč Ani tento Dodatek neupravoval nárok žalovaného na vyplácení jakýchkoliv mimořádných odměn. 8. Z výplatní pásky za měsíc prosinec 2017 se podává, že žalovanému bylo vyplaceno na účet 125 417 Kč, přičemž mzda činila 85 715 Kč, dovolená a ostatní náhrady 4 431 Kč, položka prémie činila 90 000 Kč, což souhrnně odpovídalo hrubé mzdě 180 146 Kč. Superhrubá mzda činila 241 396 Kč a základ daně 241 400 Kč. Zaměstnavatel uhradil částku 45 037 Kč na sociální pojištění a 16 213 Kč na zdravotní pojištění. Na zaměstnance připadalo 11 710 Kč na sociální pojištění a 8 107 Kč na zdravotní pojištění. Příslušná záloha na daň, včetně solidárního zvýšení, činila 40 916 Kč, základní sleva na daň 2 070 Kč a zvýhodnění na dítě 2 734 Kč. Po slevě činila záloha na daň 36 112 Kč. Uvedenému odpovídala čistá mzda 124 217 Kč, přičemž žalobci bylo po připočtení jiných nákladů ve výši 1 200 Kč vyplaceno na účet 125 417 Kč. 9. Z výplatní pásky za měsíc leden 2018 bylo zjištěno, že za tento měsíc činila„ mzda“ žalovaného 90 000 Kč a položka prémie taktéž 90 000 Kč. Dále byla zanesena náhrada za dovolenou a ostatní náhrady ve výši 128 712 Kč. Souhrnná hrubá mzda žalovaného činila dle výplatní pásky 308 712 Kč. Superhrubá mzda činila 413 674 Kč a základ daně 413 700 Kč. Zaměstnavatel uhradil částku 77 178 Kč na sociální pojištění a 27 784 Kč na zdravotní pojištění. Na sociální pojištění bylo odvedeno 20 067 Kč a na zdravotní pojištění 13 893 Kč. Příslušná záloha na daň, včetně solidárního zvýšení, činila 75 271 Kč, základní sleva na daň 2 070 Kč a zvýhodnění na dítě 2 884 Kč. Po slevě činila záloha na daň 70 317 Kč. Uvedenému odpovídala čistá mzda 204 435 Kč, přičemž žalobci bylo po připočtení jiných nákladů ve výši 1 200 Kč vyplaceno na účet 205 635 Kč. 10. Z e-mailů a následujících spisu bylo zjištěno, že žalovaný v minulosti komunikoval s adresátem [email] (soud ve spojení s tvrzeními účastníků dovozuje, že se jednalo o účetní) ohledně vyplácení odměn konkrétních osob. Takto dne 25. 6. 2017 požádal, aby panu [příjmení] byla do výplaty zahrnuta odměna 2x2 000 Kč. V prosinci 2017 oznamoval změnu mzdového výměru u pana [příjmení] po zkušební době z 30 000 Kč na 35 000 Kč, dále oznamoval nástup nové zaměstnankyně a ukončení poměru jiných zaměstnanců. V emailu ze dne 29. 10. 2017 shrnoval jednotlivé odměny pro vypočtené zaměstnance, mezi nimiž byla