35 C 89/2021-66 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal původně částky 1 136 915,98 Kč s tím, že s žalovanou uzavřel smlouvu o podnájmu nebytových prostor v objektu areálu na adrese [adresa], a to skladové prostory o ploše 2 147 m2 a dále související další kancelářské a skladové prostory. Žalobce neuhradil nájemné a služby související s nájmem za měsíce duben – červen 2020 a za měsíc březen 2020 hradil částečně. Žalobce se proto domáhal uhrazení faktury [číslo] znějící na částku 259 787 Kč splatné dne 17. 4. 2020, na kterou bylo uhrazeno 49 475,16 Kč, faktury [číslo] znějící na částku 267 060,31 Kč splatné dne 26. 5. 2020, faktury [číslo] znějící na částku 41 861,38 Kč splatné dne 26. 5. 2020, faktury [číslo] znějící na částku 267 060,31 Kč splatné dne 18. 6. 2020, faktury [číslo] znějící na částku 41 861,38 Kč splatné dne 17. 6. 2020, faktury [číslo] znějící na částku 267 060,31 Kč splatné dne 15. 7. 2020 a faktury [číslo] znějící na částku 41 861,38 Kč splatné dne 14. 7. 2020, a to včetně smluvního úroku z prodlení 0,05 % ročně ze všech částek. 2. Na jednání dne 31. 5. 2021 žalobce předmětnou žalobu rozšířil tak, že požadoval jistinu 1 137 076,91 Kč s tím, že z jeho strany šlo o chybu v počtech. Soud usnesením ze dne 31. 5. 2021, č. j. 35 C 89/2021-35, tuto změnu připustil. 3. Žalovaná původně neuznávala pohledávku v celé výši (aniž by specifikovala v jaké) a následně navrhla vyhovění žalobě. Žalovaná nesporovala, že s žalobcem uzavřela předmětnou smlouvu a ani výši plateb, avšak uvedla, že vlivem ukončení nájemní smlouvy se dostala do situace, kdy si musela zajistit jiné prostory k pronájmu a nebyla tak schopna uhradit dlužné platby. Navíc byla přesvědčena, že jí vznikl nárok na vyúčtování služeb spojených s užíváním nemovitosti, kde dle jejího názoru musel vzniknout nemalý přeplatek. 4. Soud po provedeném dokazování má za prokázané, že účastníci uzavřeli 2 smlouvy o podnájmu nebytových prostor. 5. Ve smlouvě ze dne 27. 6. 2013 si strany ujednaly podnájem kancelářských prostor o velikosti 47,5 m2 za cenu 180 Kč za m2 měsíčně, skladovacích prostor o velikosti 265 m2 za cenu 60 Kč za m2 měsíčně a parkovacího místa za cenu 500 Kč měsíčně. Ceny byly stanoveny bez DPH. Dále se žalovaná zavázala hradit pevný měsíční poplatek 13 Kč za m2 skladové plochy za ostrahu, vodné, stočné, správu a údržbu společných ploch a 90 Kč za m2 kancelářské plochy za vytápění, teplou vodu, elektrickou energii, vodné, stočné, úklid, odvoz odpadu, ostrahu, pojištění, správu a údržbu společných prostor, a to bez ohledu na skutečně provedenou spotřebu. Toliko za dodávku elektrické energie do skladových prostor si strany sjednaly zálohové platby, které měly být předmětem vyúčtování. Ty však nejsou předmětem tohoto sporu. Strany si dále sjednaly, že vždy s účinností od 1. 4. příslušného roku dojde k navýšení cen dle hodnot Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen zveřejněných Českým statistickým úřadem. Pro případ prodlení si strany ujednaly smluvní úrok z prodlení 0,05 % denně z dlužné částky (prokázáno citovanou smlouvou včetně příloh). Dne 22. 2. 2016 změnily strany předmětnou smlouvu tak, že žalovaná si pronajala 2. parkovací místo za cenu 500 Kč měsíčně (prokázáno dodatkem [číslo]). Dne 30. 5. 2016 uzavřely strany dodatek [číslo] ke smlouvě, kde si sjednaly pronájem kancelářských prostor o velikosti 57,5 m2 za cenu 10 580 Kč měsíčně, skladových prostor o velikosti 265 m2 za cenu 16 236 Kč měsíčně, nájem 2 parkovacích míst za cenu 1 004 Kč měsíčně a 2 telefonní linky za částku 150 Kč měsíčně za kus a 50 Kč měsíčně za výpis (prokázáno dodatkem [číslo]). Dne 29. 7. 2016 uzavřely strany dodatek [číslo] na základě kterého rozšířily podnájem o toalety o ploše 15,5 m2 za cenu 1 550 Kč měsíčně a poplatek za služby ve výši 60 Kč měsíčně za m2 (prokázáno dodatkem [číslo]). Dne 29. 12. 2017 uzavřely strany dodatek [číslo] na základě kterého zmenšily skladové plochy na 177 m2 a s tím snížily související podnájemné na částku 10 800 Kč (prokázáno dodatkem [číslo]). 6. Ve smlouvě ze dne 18. 6. 2019 si strany ujednaly podnájem skladovacích prostor včetně buňky dispečinku o velikosti 2147 m2 za cenu 80 Kč za m2 měsíčně. Cena byla stanovena bez DPH. Dále se žalovaná zavázala hradit pevný měsíční poplatek 20 Kč za m2 skladové plochy za vodné, stočné, ostrahu, dodávku elektrické energie společných prostor, a to bez ohledu na skutečně provedenou spotřebu. Toliko za dodávku elektrické energie do skladových prostor si strany sjednaly zálohové platby, které měly být předmětem vyúčtování. Ty však nejsou předmětem tohoto sporu. Strany si dále sjednaly, že vždy s účinností od 1. 1. příslušného roku dojde k navýšení cen dle hodnot Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen zveřejněných Českým statistickým úřadem. Pro případ prodlení si strany ujednaly smluvní úrok z prodlení 0,05 % denně z dlužné částky (prokázáno citovanou smlouvou včetně příloh). 7. Vlivem sjednané valorizace cen došlo k navýšení plateb o 2,5 % v roce 2017, 2,1 % v roce 2018, 2,8 % v roce 2019 a 2,8 % v roce 2020 (prokázáno sděleními žalobce). 8. Žalobce žalované fakturoval na smlouvu z roku 2019 fakturu [číslo] znějící na částku 259 787 Kč splatnou dne 17. 4. 2020 za období března 2020, fakturu [číslo] znějící na částku 267 060,31 Kč splatnou dne 26. 5. 2020 za období dubna 2020, fakturu [číslo] znějící na částku 267 060,31 Kč splatnou dne 18. 6. 2020 za období května 2020 a fakturu [číslo] znějící na částku 267 060,31 Kč splatnou dne 15. 7. 2020 za období června 2020 (prokázáno těmito fakturami). 9. Žalobce žalované fakturoval na smlouvu z roku 2013 fakturu [číslo] znějící na částku 41 861,38 Kč splatnou dne 26. 5. 2020 za měsíc duben 2020, fakturu [číslo] znějící na částku 41 861,38 Kč splatnou dne 26. 5. 2020 za měsíc květen 2020 a fakturu [číslo] znějící na částku 41 861,38 Kč splatnou dne 14. 7. 2020 za měsíc červen 2020 (prokázáno těmito fakturami). 10. Žalovaná přes výzvu na tyto faktury nic nad rámec uvedený v žalobě nezaplatila. 11. Z provedeného dokazování dále bylo prokázáno, že předmětná podnájemní smlouva byla ukončena spolu s nájemní smlouvu nejdříve k datu 31. 7. 2020, neboť vlastník prostor k tomuto datu ukončil všechny nájemní smlouvy (prokázáno e-mailem ze dne 6. 3. 2020) a v návaznosti na to si žalovaná pronajala nové prostory (prokázáno nájemní smlouvou). 12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, zbývající důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost. 13. Po právní stránce soud vztahy účastníků posoudil s ohledem na § 3077 odst. 1 o. z. podle práva platného a účinného v roce 2020. 14. Strany uzavřely 2 smlouvy o podnájmu nebytových prostor podle § 2215 – 2216 o. z., přičemž si sjednaly pevné podnájemné a pevné platby za některé služby související s podnájmem. Pouze ve vztahu k dodávkám elektrické energie do skladových prosto si strany ujednaly hrazení této služby za skutečnou spotřebu. Žalovaná tak byla povinna žalované podnájemné a žalované poplatky hradit bez ohledu na skutečnou spotřebu jakýchkoliv služeb. Pokud tak žalovaná namítá, že jí vlivem těchto plateb mohl vzniknout přeplatek, tak takováto okolnost je vyloučena. 15. Z provedeného dokazování a z tvrzení účastníků (a to přes poučení soudu dle § 118a o. s. ř.) se navíc nepodává, že by žalovaná hradila jakékoliv zálohy na spotřebovanou energii ve skladových prostorách. Soud se tak dále nezabýval otázkou případného zápočtu na přeplatek za spotřebovanou energii na žalobcovu pohledávku, když předpokladem zápočtu je existence 2 pohledávek a učinění příslušného úkonu (viz § 1982 a násl. o. z.). 16. Ani námitka žalované, že předmětná smlouva zanikla dle § 2215 odst. 3 o. z., nemůže mít následek zamítnutí žaloby. Z provedeného dokazování je zřejmé, že nájemní smlouva (a s ní i smlouva podnájemní) zanikla nejdříve ke dni 31. 7. 2020, tedy v měsíci následujícím po žalovaném období. 17. Soud s ohledem na tyto závěry žalobě v plném rozsahu vyhověl, pokud jde o jistinu. Soud pak přiznal žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v ujednané výši 0,05 % denně, když tato výše není v podnikatelských vztazích v rozporu s dobrými mravy. 18. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 127 834,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 56 854 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 137 076,91 Kč sestávající z částky 12 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 6 430 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 12 451,32 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 31. 5. 2021 náhrada 6 225,66 Kč za 76