36 C 490/2020-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání návrhu. 2. Předmětem řízení byl návrh manžela na rozvod manželství účastníků, uzavřeného dne [datum] před matričním úřadem [územní celek] na Slovensku. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”), pokládá návrh za návrh společný. Účastníkům se za trvání manželství narodila dne [datum] nezletilá dcera [jméno] [celé jméno manžela]. Manželství trvá déle než 1 rok, manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí a do budoucna vyloučili možnost obnovení manželského soužití, za příčinu rozvratu manželství označili vzájemné odcizení. 3. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno, jak je ve výroku I. tohoto rozhodnutí uvedeno. 4. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o výchově a výživě nezletilé dcery účastníků, přičemž rozhodnutí je pravomocné. 5. Smlouvou o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě vzájemných majetkových vztahů pro dobu pro rozvodu manželství ze dne [datum] se manželé dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu manželství. Tato dohoda má písemnou formu a oba podpisy manželů jsou úředně ověřeny. 6. Vzhledem k tomu, že oba účastníci jsou státními příslušníky Slovenské republiky s pobytem na území České republiky, soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud tuto otázku posoudil - v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), - jednak podle nařízení Rady ES [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, jednak podle ZMPS, když mezi Českou republikou a Slovenskou republikou není mezinárodní smlouva upravující problematiku rozvodu manželství uzavřena, a dospěl k závěru, že podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení [číslo] je ve věci dána pravomoc i příslušnost českého soudu k rozhodnutí věci a podle § 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 ZMPS je rozhodným právem právní řád Slovenské republiky. 7. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž účastníci řízení s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezletilá [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] O výchově tohoto dítěte bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Účastníci předložili dohodu ze dne [datum] s úředně ověřenými podpisy, ve které si vypořádávají vzájemná majetková práva a práva bydlení pro dobu po rozvodu. 9. Podle § 23 odst. 1, 2, 3 zákona č. 36/2005 Z. z. Slovenské republiky, o rodině (dále jen„ ZR“), může soud manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže jsou vztahy mezi manžely tak vážně narušené a trvale rozvrácené, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud zjišťuje příčiny, které vedly k vážnému rozvratu vztahů mezi manžely, a při rozhodování o rozvodu k nim přihlíží. Soud při rozhodování o rozvodu vždy přihlíží k zájmu nezletilých dětí. Soud při posuzování míry rozvratu vztahů mezi manžely přihlíží na porušení povinností manželů podle § 18 a 19. Podle § 22 ZR k zrušení manželství rozvodem je možné přistoupit pouze v odůvodněných případech. Podle § 18 ZR jsou manželé rovni v právech a povinnostech. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, starat se společně o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Podle § 19 odst. 1, 2, 3 ZR o uspokojení potřeb rodiny založené manželstvím jsou povinni starat se oba manželé podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Uspokojováním potřeb rodiny je i osobní peče o domácnost. O věcech týkajících se rodiny rozhodují manželé společně. Pokud se nedohodnou o podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud. Na výkon povolání a na pracovní uplatnění nepotřebuje žádný z manželů souhlas druhého manžela. Podle § 24 odst. 1 ZR v rozhodnutí, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, soud upraví výkon jejich rodičovských práv a povinností k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu nezletilé dítě svěří do osobní péče, kdo ho bude zastupovat a spravovat jeho majetek. Současně soud určí, jak má rodič, kterému nebylo nezletilé dítě svěřeno do osobní péče, přispívat na jeho výživu, nebo schválí dohodu rodičů o výši výživného. Jelikož byly splněny všechny podmínky uvedené v § 757 odst. 1 a 2 a § 755 odst. 3 o. z., soud žalobě podle § 755 ve spojení s § 757 o. z. v celém rozsahu vyhověl. Jelikož se jednalo o tzv. nesporný rozvod manželství, soud nezjišťoval v souladu s § 757 odst. 1 o. z. příčinu rozvratu manželství. 10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je již natolik hluboce a trvale rozvráceno, že neplní svůj společenský účel, je pouze formálním svazkem dvou lidí a obnovení manželského soužití nelze očekávat. Právní poměry nezletilé ddcery účastníků byly pravomocně upraveny výše označeným rozsudkem. Soud proto manželství účastníků podle § 23 ZR rozvedl. [obec] rozvratu manželství spatřuje soud ve shodě s účastníky v jejich vzájemném odcizení. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 23 věta prvá zákona o zvláštním řízení soudním, pro použití věty druhé nebyly shledány důvody.