6 C 202/2021-31 — Okresní soud Praha-východ

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozhodnutí s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 20. 8. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovanou (číslo smlouvy 626205001). Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání (§ 115a o.s.ř.). Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z., na základě které splnil věřitel svou povinnost poskytnout jí úvěr ve výši 4 500 Kč, žalovaná však nesplnila svou povinnost řádně a včas vrátit, v důsledku čehož se dostala do prodlení a vznikla jí tak povinnost uhradit věřiteli také náklady spojené s uplatněním pohledávky, resp. smluvní pokutu. Pohledávka odpovídající dluhu žalované sestávajícího (ke dni podání žaloby) z jistiny ve výši 3 969,58 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč byla postoupena na žalobkyni. Tím, že žalovaná nesplnila řádně a včas svůj závazek zaplatit žalobkyni dlužnou částku, dostala se do prodlení a je povinna podle § 1970 o. z. platit z dlužné částky úrok z prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši zákonné (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto shledal nárok žalobkyně důvodným a rozhodl, jak shora uvedeno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).