6 C 241/2021-23 — Okresní soud Praha-východ

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 37 042,90 Kč s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky) z důvodu porušení povinnosti žalovaného vrátit peněžní prostředky čerpané formou povoleného přečerpání do výše stanoveného úvěrového limitu na základě smlouvy o povoleném přečerpání uzavřené mezi účastníky dne 28. 5. 2012. Dlužná částka se skládá z výše uvedené jistiny (nesplacené peněžní prostředky), zákonných úroků z prodlení vyčíslených do 28. 7. 2021, dále nabíhajících úroků z prodlení od 29. 7. 2021 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 800 Kč. Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115a o.s.ř. Ze smlouvy uzavřené dne 28. 5. 2012, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně včetně Sazebníku poplatků, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 30 000 Kč formou povoleného debetu (kontokorent) k účtu č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky sjednaným způsobem a pro případ prodlení (řádného nevrácení přečerpané částky) poplatky za upomínání ve výši 600 Kč za 1 upomínku. Z výpisu k účtu zjistil soud výši žalované částky, její strukturu a transakční historii. Z dopisů žalobkyně ze dne 20. 7. 2020, 17. 8. 2020 a 15. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu opakovaně upomínala. Věc byla právně posouzena podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, který byl ke dni 1. 1. 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zrušen, a to s přihlédnutím k přechodnému ustanovení tohoto zákona. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 odst. 1 obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona, nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Podle ustanovení § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem platit použité prostředky. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatné i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách jsou dnem splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku, kdy žalobkyně vystupuje v pozici věřitele a žalovaný v pozici dlužníka. Zatímco žalobkyně svoji povinnost vyplývající pro něj ze smlouvy splnila, když poskytla žalovanému peněžní prostředky v dohodnutém úvěrovém rámci, žalovaný svoji povinnost poskytnuté prostředky vrátit nesplnil. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 37 042,90 Kč, zákonných úroků z prodlení vyčíslených od 30. 11. 2020 do 28. 7. 2021, dále nabíhajících úroků z prodlení od 29. 7. 2021 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 800 Kč (3x 600 Kč za tři zaslané upomínky). Tím, že žalovaný nesplnil řádně a včas svůj závazek zaplatit žalobkyni dlužnou částku, dostal se do prodlení a je povinen podle § 1970 občanského zákoníku platit z dlužné částky úrok z prodlení. Žalobkyně má tak nárok na úrok z prodlení ve výši upravené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud vzhledem k shora uvedenému žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 732 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 1 554 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Aplikaci ust. § 14b vyhlášky soud zvolil za situace, kdy žaloby žalobkyně, jejímž předmětem je uplatnění práva na zaplacení peněžitého plnění z titulu smlouvy o úvěru, jsou opakovaně podávány na ustáleném elektronickém formuláři prostřednictvím aplikace„ ePlatební rozkaz“. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 vyhlášky, podle kterého v občanském soudním řízení, a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1. do 10 000 Kč 200 Kč, 2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč 300 Kč, 3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč 500 Kč