6 C 38/2021-40 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácené odůvodnění. 2. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně plynoucí ze smlouvy o úvěru č. 317130 ze dne 23. 9. 2019 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou. 3. Jelikož vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 635,08 Kč, soud v tomto rozsahu řízení dle ust. § 96 o. s. ř. zastavil (usnesení ze dne 6. 9. 2021 č. j. 6 C 38/2021-32). 4. Soud účastníky podle § 115a o. s. ř. vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Oba účastníci s tímto postupem souhlasili, soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5. Podle ust. § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 6. Podle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Neznemožňuje-li právní řád nabývat majetek člověku s omezenou svéprávností například v rámci dědického řízení (s čímž výslovně počítá např. § 1685 o. z.), nenarozenému dítěti (v důsledku § 25 o. z.) nebo nezletilci (což předvídá § 896 o. z.), přičemž v důsledku správy tohoto majetku opatrovníkem či jinou kompetentní osobou (zákonným zástupcem) může dojít i ke vzniku bezdůvodného obohacení, bylo by nelogickým vyloučit potenciální obohacení na svéprávnosti omezeného člověka ve všech případech bez dalšího. Nabude-li taková osoba, byť ne plně svéprávná, majetkový prospěch bez právem aprobovaného důvodu, jeví se jen těžko udržitelným názor o tom, že si jej může ponechat, odůvodněný nedostatkem její svéprávnosti (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j. 28 Cdo 527/2020-274 ze dne 10. 7. 2020). 8. V projednávaném případě dospěl soud na základě předložených listin k závěru, že právní jednání v podobě uzavřené smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatným právním jednáním ve smyslu ust. § 581 o. z., neboť žalovaná jej učinila jako osoba omezená ve svéprávnosti a k tomuto právnímu jednání nezpůsobilá. Jelikož však žalovaná obdržela plnění z neplatné smlouvy (částku 5 000 Kč coby jistinu úvěru), tíží žalovanou v souladu se závěrem přijatým shora citovanou judikaturou povinnost bezdůvodné obohacení v podobě majetkového prospěchu odpovídajícímu inkasované částce vydat žalobkyni, na kterou byla pohledávka právních předchůdců postoupena. 9. Tím, že žalovaná nesplnila řádně a včas svůj závazek, dostala se do prodlení a je povinna podle § 1970 o. z. platit z dlužné částky úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce. 10. Soud tak shledal nárok žalobkyně převážně důvodným a rozhodl, jak shora ve výrokové části rozsudku uvedeno, přičemž za období od 22. 10. 2019 do 22. 11. 2020 byla žaloba ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení zamítnuta, neboť splatnost nároku z bezdůvodného obohacení se odvíjí od výzvy k zaplacení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta práv o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla zčásti úspěšná (co do jistiny) a zčásti„ neúspěšná“, když vzala žalobu zpět co do částky 1 635,08 Kč, čímž procesně zavinila zastavení řízení, náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. Po zohlednění míry úspěchu ve věci (50,71 %) tedy činí náklady řízení 755,07 Kč. 12. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.