7 C 190/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení celkové částky 141 700 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o úvěru č. 82018-1176. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaná smlouvu o úvěru, na základě které poskytla tato žalované finanční prostředky ve výši 70 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 58 800 Kč právní předchůdkyni vrátit v 16 měsíčních splátkách. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně tak úvěr ke dní 15. 7. 2019 zesplatnila. Dne 24. 6. 2020 byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, kterou žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Dne 20. 10. 2021 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a smluvního úroku. Soud proto řízení co do smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a úroku ve výši 10,64 % ročně z částky 70 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zastavil (výrok II.) podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaná uzavřely dne 15. 3. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 58 800 Kč vrátit, a to v 16 měsíčních splátkách dle předpisu splátek (viz smlouva o úvěru č. 82018-1176 ze dne 15. 3. 2018). Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované na základě předložených listin, tj. na základě pracovní smlouvy, smlouvy o nájmu, čestného prohlášení ze dne 15. 3. 2018, creditskoringu, finanční analýzy, čestného prohlášení ze dne 12. 4. 2012 a žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru a informací o budově. Právní předchůdkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalované částku 70 000 Kč splnila, žalovaná však svou povinnost hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnila (viz Transakční historie). Z článku V. odst. 2 smlouvy soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalované se splátkou požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky a celý úvěr zesplatnit. Dnem účinnosti zesplatnění úvěru pak přirůstá nesplacená část dosud splatných úroků k poskytnuté jistině. Splatnost dluhu, tj. jistiny ve výši 70 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 11 546,50 Kč, poplatek za správu ve výši 15 074,50 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 9 079 Kč, nastala dne 15. 7. 2019. Od následujícího dne také vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a přirostlého úroku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 soud zjistil, že výše uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem s Oznámení o postoupení pohledávky (viz Smlouva o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky a notářského zápisu NZ [číslo] ze dne 27. 9. 2018 spolu s portfoliem smluv). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek, které žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil (viz předžalobní upomínka včetně podacího lístku). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 12. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z., na základě které splnila žalobkyně svou povinnost poskytnout ji úvěr ve sjednané výši, žalovaná však nesplnila svou povinnost řádně a včas splatit úvěr dohodnutým způsobem, v důsledku čehož ji vznikl dluh, který do současné doby neuhradila, skládající se z jistiny ve výši 70 0000 Kč, úroku ve výši 11 546,50 Kč za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, zákonného úroku z prodlení ve výši 7 847,16 Kč kapitalizovaného ke dni 20. 5. 2020, poplatku za správu ve výši 15 074,50 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 9 079 Kč a smluvní pokuty ve výši 35 000 Kč. Tím, že žalovaná nesplnila řádně a včas svůj závazek zaplatit žalobkyni dlužnou částku, dostala se do prodlení a je povinna podle § 1970 o. z. platit z dlužné částky úrok z prodlení v zákonné výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobkyni v jejím nároku vyhověl a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a přirostlými úroky (§ 1968 a § 1970 o.z.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 721,30 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 207 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 140 700 Kč (neboť co do částky 1 000 Kč vzala žalobkyně žalobu zpět, kdy na tuto částku ji nevznikl ze zákona nárok) sestávající z částky 6 740 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast na jednání dne 21. 12. 2021 dle § 11 odst. 1 a. t.), náhradu za promeškaný čas za účast na jednání, které bylo odročeno bez projednání dne 3. 8. 2021 ve výši 3 370 Kč dle § 14 odst. 2 a.t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 6 684,30 Kč. 14. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne 8. 3. 2021, kdy žalobce pouze sdělil soudu, že nesouhlasí s rozhodnutí bez nařízení jednání, ačkoliv výzva byla opatřena doložkou, že v případě nevyjádření se soud předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud dále nepřiznal žalobkyni náhradu za vyjádření ze dne 20. 10. 2021, ve kterém žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 1 000 Kč, neboť soud takové podání považuje za opravu žaloby, když žalobkyni by ani nevzniklo právo na uvedenou částku dle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud nakonec nepřiznal žalobkyni dále náhradu nákladů řízení za dostavení se k jednání dne 26. 10. 2021, když žalobkyně byla o zrušení jednání vyrozuměna včas, jak vyplývá s doručenky datové zprávy. 15. Lhůtu k plnění stanovil soud v délce třídenní, neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).