7 C 286/2021-27 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným soudu dne 19. 2. 2021 domáhala zaplacení celkové částky 14 280 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o úvěru 873259002 ze dne 13. 8. 2019. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný smlouvu o úvěru 873259002 ze dne 13. 8. 2019, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku právní předchůdkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 2 060 Kč, tj. celkem 12 060 Kč, a to do 6. 9. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy splnila svou povinnost a poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, ale žalovaný svou smluvní povinnost řádně a včas nesplnil. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 12 060 Kč, v důsledku čehož vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok dle všeobecných podmínek na úhradu smluvní pokuty, nákladů na upomínání a zákonného úroku z prodlení. Na základě o smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 byla výše uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Před podání žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak žalovaný do podání žaloby neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli dne 13. 8. 2019 smlouvu o úvěru 873259002, jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, a na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 2 060 Kč vrátit právní předchůdkyni žalobkyně nejpozději do 6. 9. 2019 (ze Smlouvy o úvěru ze dne 13. 8. 2019 a z Výpisu z účtu ze dne 17. 6. 2019). Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o úvěru splnila, když žalovanému poskytla částku 10 000 Kč (z Výpisu z účtu ze dne 13. 8. 2019). Žalovaná však do data splatnosti neuhradila ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 soud zjistil, že výše uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2020). Ze smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že v případě prodlení žalovaného s úhradou vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny (tj. z částky 10 000 Kč) a dále na náhradu nákladů za upomínky ve výši 50 Kč za upomínku. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému po splatnosti úvěru dvě upomínky, a to dne 20. 9. 2019 a 16. 10. 2019. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. (z výzvy před podání žaloby ze dne 27. 1. 2021). 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). 8. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 téhož ustanovení nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Podle odst. 3 téhož ustanovení nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200000 Kč. 12. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 16. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaný však svou povinnost vrátit poskytnutou finanční částku spolu se sjednaným úrokem nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od 7. 9. 2019 (ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru) do zaplacení, přičemž žalobkyně zákonný úrok z prodlení za období od 7. 9. 2019 do 8. 11. 2020 kapitalizovala na částku 1 172,60 Kč a zákonný úrok z prodlení za období od 9. 11. 2020 do 20. 11. 2020 nepožaduje. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu dlužného úroku ve výši 2 060 Kč, nákladů za upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 7. 9. 2019 do 8. 11. 2020 v celkové výši 4 280 Kč. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 472 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 19. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (35 C 300/2019, 6 C 151/2019, 24 C 241/2019) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.