7 C 446/2021-19 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). V předmětné věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř. Předmětem řízení bylo zaplacení dlužného pojistného za poskytnuté pojištění s názvem Pojištění rekreační budovy a rekreační domácnosti podle pojistné smlouvy č. 3951129448 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným s počátkem pojištění k 1. 9. 2017. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu k pojištění rekreační budovy a rekreační domácnosti, kterou se žalovaný jakožto pojistník zavázal hradit žalobkyni jakožto pojistiteli roční pojistné ve výši 3 171 Kč. Za období od 1. 9. 2020 do 11. 12. 2020 žalovaný pojistné neplatil a pojištění pro neplacení pojistného zaniklo ke dni 11. 12. 2020. Žalovanému tak vznikl vůči žalobkyni dluh odpovídající poměrné části pojistného ve výši 877 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván upomínkou ze dne 15. 10. 2020 a 20. 10. 2020 Náklady za vymáhání činí 300 Kč za jednu zaslanou upomínku. Po právní stránce byla tedy věc posouzena tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný tak byl povinen žalobkyni platit smluvené pojistné. Žalovaný tuto svou povinnost neplnil včas a řádně. Žalobkyni tak vznikl nárok za zaplacení pojistného v částce 877 Kč za výše uvedeného období a dále náklady za vymáhání ve výši 600 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně za období od 12. 12. 2020 do 16. 8. 2021, tj. ke dni podání žaloby, kapitalizovala na částku 83 Kč. Soud tak shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Aplikaci ustanovení § 14b a. t. soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, který je nadto opakovaně soudně uplatňován (viz např. sp. zn. 7C 151/2019, 7 C 101/2018, 7 C 292/2019), a jehož předmětem je vymáhání pojistných pohledávek vyplývajících z podnikatelské činnosti žalobkyně. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 a.t. Soud pro úplnost dodává, že si je vědom toho, že žalobkyně je subjektem s větším množstvím pojistných produktů, při kterých dochází k většímu množství variant a postupů, jak žalobkyně uvádí v žalobě. Avšak soudu je i z jeho úřední činnosti známo, že obsahově se fakticky návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu nijak výrazně neliší, přičemž v zásadě ve větší míře se jedná o žaloby se shodným skutkovým základem, kdy pojištěný nehradí smlouvou sjednané pojistné ve stanovené výši a následně nereaguje na upomínky dlužného pojistného ze strany pojistitele. Z tohoto lze dovodit, že dochází u žalobkyně pouze k drobným úpravám žaloby ve vztahu k okolnostem, resp. důvodům neplacení či zániku pojistné smlouvy. Podle názoru soudu pak takový stav odpovídá právě § 14b a. t. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).