7 C 462/2021-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 400 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne 9. 9. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 22 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s částkou 19 017 Kč představující kapitalizované úroky, odměnu za zpracování a odměny za administrativní činnost, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Datum poslední předpokládané splátky bylo stanoveno na 3. 11. 2018. Žalovaná však tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně nesplácela řádně a uhradila toliko částku 3 600 Kč. Dne 20. 1. 2020 pak žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla. Žalobkyně požadovala pouze vrácení částky 18 400 Kč s příslušenstvím, představující bezdůvodné obohacení žalované, která za poskytnuté prostředky vrátila pouze částku 3 600 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. I přes řádné doručení se účastníci k výzvě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 9. 9. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 22 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku vrátit, spolu s úrokem kapitalizovaným pro dobu předpokládaného řádného splacení částkou 3 935 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 9 258 Kč a odměny za zpracování a doručení ve výši 5 824 Kč, tj. v celkové výši 19 017 Kč. Tuto částku měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách po 684 Kč a jedné splátce po 661 Kč. Pro případ prodlení žalované mohla právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši stanoveném prováděcím předpisem. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 20. 1. 2020, včetně přílohy, zjistil soud, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla k tomuto dni na žalobkyni oprávnění požadovat nesplacenou část dluhu žalované. 6. Z dopisu, který zaslala dne 20. 1. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně žalované, soud zjistil, že žalovaná byla informována o změně osoby, jíž má svůj dluh hradit. 7. Dopisem ze dne 11. 5. 2020 byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky. 8. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná uhradila toliko částku 3 600 Kč. 9. Ze shora uvedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Dne 9. 9. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 22 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku vrátit, spolu poplatkem ve výši 19 017 Kč. Tuto částku měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách, kdy na dlužné částce uhradila toliko částku 3 600 Kč. Ke dni 20. 1. 2020 pak právní předchůdkyně žalobkyně převedla oprávnění požadovat neuhrazenou část tohoto dluhu po žalované na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem z téhož dne. 10. Zaplacení celé dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly ze strany žalované tvrzeny, tedy ani prokázány. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěruposkytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. v limitech daných zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud se ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zabýval tím, zda žalobkyně (její právní předchůdkyně) zkoumala schopnost žalované dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní. Jelikož žalobkyně netvrdila a ani z předložených důkazů nevyplývá, že by byla zkoumána úvěruschopnost žalované, je nutno smlouvu považovat za absolutně neplatnou. Soud proto žalobkyni jako nástupci původního věřitele přiznal dle § 2991 a násl. o. z. nároky z bezdůvodného obohacení, tedy prostředky, které byly žalované poskytnuty ponížené o již vrácené částky (které je z logiky věci třeba započíst na jistiny). Žalobkyně ani jiný nárok neuplatňovala. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, přiznal soud žalobkyni též úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně, neboť na ni byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení převedena v souladu s § 1879 o. z. 19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch a zaslala žalované ve lhůtě nejméně 7 dní před podáním žaloby předžalobní upomínku, byla jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Výše jí účelně vynaložených nákladů činí 2 252 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč (dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), z odměny advokáta ve výši 900 Kč, kdy odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč (dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“)), při 3 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT). Dále se výše přiznané náhrady nákladů skládá z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 ve spojení s § 13 odst. 4 AT a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (21% z 1 200 Kč). 20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).