8 C 211/2021-27 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla - povinné ručení a havarijní pojištění vozidla. 3. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] s čtvrtletní platbou pojistného ve výši 1 346 Kč. Na základě výročního dopisu žalobkyně ze dne 28. 2. 2018 došlo ke změně předpisu pojistného, kdy žalovaná měla hradit čtvrtletně částku 1 431 Kč. Žalovaná vypověděla pojistnou smlouvu a smlouva tak zanikla ke dni 2. 5. 2019. Žalovaná zůstala žalobkyni dlužna částku 1 431 Kč, tedy jednu čtvrtletní splátku pojistného, splatnou ke dni 3. 5. 2019. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu. 6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou pojistnou smlouvou ve smyslu § 2758 a násl. o. z. a zák. č. 168/1999 Sb. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy splnila a poskytovala do doby zániku pojištění žalované pojistnou ochranu, žalovaná svoji povinnost zaplatit žalobkyni pojistné nesplnila a žalovanou částku zůstala žalobkyni dlužna. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná neplnila svou povinnost dle pojistné smlouvy a v důsledku porušení povinnosti jí vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 1 431 Kč. 8. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 431 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 22 C 169/2019, 7 C 151/2019, 21 C 173/2019, 8 C 122/2019). Ve všech těchto řízeních žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení neuhrazeného pojistného, žaloby se liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b advokátního tarifu. 11. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).