8 C 330/2021-45 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 11 267,90 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] [IČO]. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 14. 5. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 28. 5. 2020. Žalobkyně svou aktivní legitimaci pro řízení odvozuje od smlouvy od postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně dne 18. 3. 2021. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi společností [právnická osoba] [IČO] a žalovaným byla dne 14. 5. 2019 uzavřena smlouva o úvěru (předložená smlouva č. B0014831113003614). Na základě smlouvy měla být žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč, kterou měl splatit nejpozději do 28. 5. 2019 (potvrzení ze dne 9. 11. 2020). Dle tvrzení žalobkyně mezi [právnická osoba] a žalobkyní byla dne 18. 3. 2021 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou měla být předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. 4. Posuzovaná věc by po právní stránce měla být posouzena podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“). 5. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. <i>(1) Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>(2) Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.</i> <i>(3) Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Soud po zvážení provedených důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala aktivní legitimaci pro podání žaloby v této věci. Z provedených důkazů vyplývá, že se žalovaným právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru. Žalovanému byla poskytnuta předmětná částka 7 000 Kč. Svou aktivní legitimaci žalobkyně prokazovala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] Předložená smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 3. 12. 2020 a nikoli 18. 3. 2021 jak je uvedeno v žalobě. V připojeném seznamu postoupených pohledávek (příloha č. 1) je pak uvedena osoba žalovaného identifikovaná rodným číslem, neodpovídá však výše pohledávky a v tomto řízení uplatněné částky. Zároveň je třeba upozornit, že žalobkyní předložený smluvní dokument (Dohoda o postoupení pohledávek) byl předložen s listinou označenou Příloha 1. Není však vůbec zřejmé, k jakému dokumentu listina označená Příloha 1. patří. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobkyně v důsledku rozporných tvrzení v žalobě pokud jde o titul, na jehož základě měla nabýt žalovanou pohledávku, neprokázala svou aktivní legitimaci v tomto řízení. Žaloba byla proto v plném rozsahu zamítnuta. 7. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci zcela úspěšným. Žalovanému však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.