8 C 439/2020-66 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu dvou pojistných smluv, jejichž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. 3. Z předložených listin byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dvě pojistné smlouvy, jejichž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla žalovaného a jejichž součástí je sazebník poplatků. První smlouva měla č. 4084155698 a týkala se vozidla s [registrační značka] (dále jen„ první smlouva“). Druhá smlouva měla č. 4086075433 a týkala se vozidla s [registrační značka] (dále jen„ druhá smlouva“). V první smlouvě se žalovaný zavázal hradit pojistné v roční výši 5 864 Kč, a to vždy k 11. dni měsíce ledna, dubna, července a října. V druhé smlouvě se žalovaný zavázal hradit pojistné 5 688 Kč, a to vždy k 18 dni měsíce ledna, dubna, července a října. U obou smluv žalovaný nehradil řádně a včas sjednané pojistné, když neuhradil splátku splatnou dne 11. 1. 2019 u první smlouvy a splátku splatnou dne 18. 1. 2019 u druhé smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek upozornila ho, že v případě jejich neuhrazení dojde k zániku pojištění. Žalovaný nadále neuhradil ničeho, a tak k pojištění z obou smluv zaniklo. Žalovaný zůstal žalobkyni na pojistném za první smlouvu dlužen částku ve výši 1 753,8 Kč, na pojistném za druhou smlouvu částku ve výši 1 808,07 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, žalovaný však nadále neuhradil ničeho 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným pojistnou smlouvou dle ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný neplnil svou povinnost dle pojistných smluv a v důsledku porušení povinnosti mu vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 1 753,80 Kč z první smlouvy a dluh ve výši 1 808,07 Kč z druhé smlouvy. Žalobkyni dále podle § 513 o. z. náleží náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši stanovené Sazebníkem, tedy ve výši 200 Kč za každý z nároků, celkem pak náklady na uplatnění pohledávky činí 400 Kč. 11. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve sporu úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují částku 400 Kč za uhrazení soudního poplatku a náklady na právní zastoupení žalobkyně. Náklady na právní zastoupení jsou stanoveny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“) ve znění pozdějších předpisů. Soud přiznal náhradu nákladů řízení dle § 14b a. t., protože se jedná o soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 286/2020) a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala 50 000 Kč. V tomto případě činí dle § 14b odst. 1 a. t. odměna advokáta za jeden úkon právní služby 200 Kč. Určují se tedy náklady za tři právní úkony (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) ve výši 3 x 200 Kč, dále se dle § 14b odst. 5 a. t. se určuje náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč za tři výše uvedené právní úkony. Dle § 137 odst. 1 o. s. ř. náleží advokátu 21% DPH ve výši 189 Kč, jelikož je plátcem DPH. Celkové náklady tak činí částku 1 489 Kč.