8 C 452/2021-24 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 6. 2020. 3. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně dne 18. 6. 2020 žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku vrátit v jedné splátce nejpozději do 18. 7. 2020 spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 320 Kč a poplatkem za využití doplňkové služby„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná dlužnou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná byla k plnění vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 11. 6. 2021, přesto neuhradila ničeho. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu. 6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o zápůjčce ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a sjednanou doplňkovou službu, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaná však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu s poplatky vrátit nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokované částky ve výši 7 485 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku za sjednání úvěru (který plní funkci úroku v pevné výši) ve výši 1 320 Kč a poplatku za doplňkovou službu ve výši 165 Kč spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení ode dne následující po splatnosti celého úvěru, tedy od 19. 7. 2020. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 485 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.