8 C 69/2021-25 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 9. 12. 2020 domáhala určení, že vlastníkem osobního vozidla specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku (dále jen„ vozidlo“) je žalovaná. Žalobkyně uvedla, že byla původním vlastníkem vozidla, které převedla na základě kupní smlouvy ze dne 9. 5. 2020 na žalovanou, přičemž tak učinila prostřednictvím svého otce, kterému udělila k uzavření kupní smlouvy plnou moc. Dne 30. 5. 2020 žalobkyně odeslala žalované plnou moc k přepisu vozidla v registru silničních vozidel. Dne 23. 6. 2020 pak žalobkyně ukončila pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dne 3. 12. 2020 obdržela žalobkyně výzvu od České kanceláře pojistitelů (ČKP) k úhradě příspěvku za absenci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a dozvěděla se tak, že je v registru vozidel nadále vedena jako vlastník vozidla. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví vozidla žalobkyně spatřuje v tom, že do doby rozhodnutí soudu o určení vlastnictví vozidla budou na její jméno nadále chodit případné pokuty, odpovídá za provoz vozidla i pro případ vzniku škod při provozu vozidla a je adresátkou výzvy k úhradě příspěvku za absenci povinného ručení vozidla, neboť je v registru vozidel nadále zapsána jako vlastník vozidla. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání dne 6. 10. 2021 byla řádně obeslána, nedostavilase, neomluvila se, nežádala o odročení. Bylo jednáno i v její nepřítomnosti (§101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně je od 8. 11. 2017 v registru vozidel vedena jako vlastník vozidla (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 12. 2020). Žalobkyně převedla vozidlo na základě kupní smlouvy ze dne 9. 5. 2020 na žalovanou, přičemž tak učinila prostřednictvím svého otce, kterému udělila k uzavření kupní smlouvy plnou moc (prokázáno kupní smlouvou ze dne 9. 5. 2020). Žalobkyně odeslala dne 30. 5. 2020 žalované plnou moc k přepisu vozidla (prokázáno podacím lístkem ze dne 30. 5. 2020). Žalobkyně obdržela od ČKP výzvu k úhradě příspěvku za absenci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od 24. 6. 2020 do 8. 10. 2020 (prokázáno výzvou ČKP). Žalobkyně byla i ke dni 2. 12. 2020 v registru silničních vozidel vedena jako vlastník vozidla (prokázáno výzvou ČKP). 4. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno, nebo stanoveno zákonem. 5. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích platí, že zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností, případně převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním, nebo novým vlastníkem. 6. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 7. Soud v souladu s § 80 o. s. ř. shledal naléhavý právní zájem pro podání žaloby na určení, neboť žalovaná neposkytla součinnost a v evidenci registrů vozidel nebyla zaznamenána změna převodu vlastnického práva, ke které došlo dne 9. 5. 2020 Soudní rozhodnutí je jediným způsobilým podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem registrace vozidel ke změně zápisu vlastníka vozidla. Uvedená otázka již byla řešena např. v rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 4. 7. 2019, který obstál v přezkumu Krajského soudu v Brně (rozsudek Krajské soudu v Brně ze dne 21. 5. 2020, č. j. 58 Co 246/2019-89). V uvedených rozhodnutích dospěly soudy ke zcela stejnému závěru jako soud zdejší. 8. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť bylo zjištěno, že žalobkyně se nemůže domoci svého práva jinak, než žalobou na určení, a žalovaná je na základě kupní smlouvy ze dne 9. 5. 2020 vlastníkem předmětného vozidla. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé) Žalobkyně sice v uvedené věci nezaslala žalovanému předžalobní upomínku dle § 142a o. s. ř., ale jak uvedl Krajský soud v Brně v již zmiňovaném rozsudku ze dne 21. 5. 2020, č. j. 58 Co 246/2019-89, v dané věci není předmětem řízení splnění povinnosti, ale určení zda tu právní poměr nebo právo je či není ve smyslu § 80 o. s. ř. a zaslání předžalobní výzvy tak není podmínkou pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému účastníku, resp. ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. se neaplikuje.