11 C 161/2021-57 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení 85 952 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 16.10.2019. Na základě smlouvy bylo žalovanému poskytnout na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 49 000 Kč, kdy k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 22.10.2019. Žalovaný se zavázal poskytnuty úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 89,27% ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 4338 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2019, to vše dle splátkového kalendáře. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny a úroků za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 395 Kč. Žalobce žalovanému oznámil schválení úvěru oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytnutého úvěru a jehož přílohu tvořili splátkový kalendář. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřená na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujíc posouzení úvěru schopnosti jakož i z jiných zdrojů, jako jsou doklady o příjmech prohlášení žalovaného a pak a tak dále z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřená úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data splacení celého úvěru, nebyly ze strany žalovaného uhrazeny žádné splátky. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci dluží částku odpovídající dlužné jistiny úvěru v celkové výši 59 867,37 Kč s příslušenstvím smluvní pokutu dle bodu 6.1. Smlouvy ve výši 998 Kč s příslušenstvím, Náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. Smlouvy ve výši 400 Kč, smluvní pokuta dle bodu 6.5. Smlouvy 23 502 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistiny úvěru od 28. 1. 2020 do zaplacení úrokové sazbě 89,27% ročně, úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr v celkové výši 1185 Kč. Žalovaný žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní upomínky, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala. Na jednání dne 7. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to nároku specifikovaného v bodě jedna žalobního návrhu co do částky ve výši 6607 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6607 Kč ode dne 28.1.2020 do zaplacení a nároku specifikovaného v bodě 3 žalobního návrhu tedy co do úroků ve výši 54,27% ročně z částky 49 000 Kč od 28.1.2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. Jelikož k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, nežli soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo třeba k uvedenému procesnímu úkonu žalobce souhlasu žalované (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem I. řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16.10.2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě bylo žalovanému poskytnout na účet úvěr ve výši 49 000 Kč, kdy k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 22.10.2019. Žalovaný se zavázal poskytnuty úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 89,27% ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 4338 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2019, to vše dle splátkového kalendáře. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny a úroků za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 395 Kč (viz návrh na uzavření smlouvy ze dne 16.10.2019, příloha [číslo] k návrhu a uzavření smlouvy o úvěru ze dne 16.10.2019, přihláška do pojištění ze dne 16.10.2019). Žalobce žalovanému oznámil schválení úvěru oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytnutého úvěru a jehož přílohu tvořili splátkový kalendář (viz oznámení o schválení úvěru ze dne 23.10.2019, splátkový kalendář, doklad o vyplacení úvěru). Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřená na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujíc posouzení úvěru schopnosti jakož i z jiných zdrojů, jako jsou doklady o příjmech prohlášení žalovaného a pak a tak dále z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné (viz hodnocení klienta, výplatní pásek za září 2019, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů ze dne 18. 10. 2019, výpis záznamů z registru SOLUS, kopie občanského průkazu). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně (viz výzva k zaplacení ze dne 22. 1. 2020 a 23. 12. 2019) 6. Z ostatních provedených důkazů nevyšly najevo žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2048 odst. 1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 13. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2)“ 15. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (odst. 1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (odst. 2) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé