11 C 195/2021-42 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 42 007 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 18.12.2018 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti č [číslo]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dle zákona o spotřebitelském úvěru, když zhodnotila požadované a získané informace od žalovaného. Tento byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Uvedené informace pak byly zaznamenány do karty zákazníka. Nad to žalobkyně uvedla, že skutečnosti uvedené v kartě zákazníka žalovaný stvrdil podpisem ve smlouvě o půjčce. Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za půjčené peněžní prostředky úrok ve výši 4200 Kč za administrativní činnost ve výši 4200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 400 Kč a poplatek za asistenční služby 540 Kč. Žalovaný se veškeré výše uvedené částky zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 639 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil celkem částku 9 627 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaným uzavřela dne 19. 7. 2018 smlouvu o spotřebitelským úvěru [číslo] na základě které žalobkyně půjčila žalovanému 19 000 Kč, v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředky se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni úrok 3 800 Kč, odměnu za administrativní činnost 3 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 600 Kč (dále jen„ nárok II.“). Žalovaný však pohledávku řádně a včas nehradil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně při jednání konaném dne 7. 1. 2022 vzala žalobu, co se týče nároku II. v plném rozsahu zpět, a to ještě před zahájením jednání. 2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 11.10.2021, č.j. 11 C 195/2021-20, nechť soudu mj. uvede, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne 10. 6. 2021 uvedla stejné skutečnosti jako v již podané žalobě, nad to rozvedla informace, které sám žalovaný poskytl v kartě zákazníka, a poukázala na nízkou výši půjčky. Také uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného, neboť je uchazeči o půjčku předkládají pouze při sjednávání úvěru, což je dostatečné. Na základě uvedených skutečností tedy právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. Jelikož k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, nežli soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo třeba k uvedenému procesnímu úkonu žalobce souhlasu žalované (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem I. řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil. 5. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 18.12.2018 uzavřena uvedená smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se pak zavázal vrátit částku ve výši 21 000 Kč spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 200Kč, úrokem ve výši 4 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 400 Kč a poplatek za asistenční služby 540 Kč, a to ve 60 splátkách po 639 Kč. V článku 7.2. podmínek smlouvy je pak uvedeno, že zákazník (žalovaný) potvrzuje, že úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od žalovaného, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Žalovaný dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. 7. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, je spoluvlastníkem bydlení. Jeho čistý příjem byl 31 005 Kč. Výdaje za bydlení 5 000 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč a splátka půjčky 2 601 Kč. Dále je zde uvedeno, že informace byly ověřeny z výplatních pásek, pracovní smlouvy a potvrzením zaměstnavatele. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 včetně podacího lístku ze dne 22.2.2021 a bylo soudem zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Uvedená skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 19.2.2021, který byl odeslán dne 22.2.2021. Současně žalobkyně vyzvala žalovaného, nechť ji uvedený dluh uhradí do 10 dní ode dne obdržení dopisu. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 13.5.2021 včetně podacího lístku má soud za prokázané, že byl žalovaný předžalobně upomenut. 10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů, vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 21 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to tak, že ji sám žalovaný ve smlouvě potvrdil, že je schopen řádně a včas půjčku splatit. Dále právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je řidič s měsíčním příjmem ve výši 31 005 Kč a s měsíčními výdaji ve výši 12601 Kč, které ani samotné předchůdkyni žalobkyně neprokázal. Žalovaný na výše uvedený dluh hradil 9 627 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Současně byl vyzván k úhradě dlužné částky, a to do 10 dní ode dne doručení výzvy. 11. Při právním posouzení soud vycházel z § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 věta prvá o.z,, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebi