11 C 279/2021-34 — Okresní soud Praha-východ

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne 26. 5. 2017 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované neúčelový hotovostní úvěr ve výši 7 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s částkou 12 726 Kč ve 14 měsíčních splátkách, splatnost poslední splátky byla stanovena na 26. 7. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč včetně sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny od 27. 5. 2017 do zaplacení. Dne 11.12.2019 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, kterou žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaný uzavřeli dne 26. 5. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 726 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 909 Kč. Splatnost celého dluhu nastala splatností poslední sjednané splátky, tj. dne 16. 1. 2019 (prokázáno smlouvou o úvěru, žádostí o úvěr, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ujednáním o zpracování osobních údajů). Při uzavírání smlouvy žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně mzdové listy, pracovní smlouvu (prokázáno mzdovými listy za měsíce [číslo], pracovní smlouvou ze dne 1.11.2016). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni, na což byl žalovaný upozorněn oznámením o postoupení pohledávky (oznámení o postoupení pohledávky) Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka ze dne 26. 2. 2020. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 13. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2)“ 15. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (odst. 1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (odst. 2) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. (odst. 3)“ 16. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky i se sjednaným poplatkem. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se tak do prodlení (§ 1968 o. z.), v důsledku čehož je ode dne následujícího po splatnosti celkové dlužné částky v prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a je povinna platit i úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1489Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), náleží odměna ve výši 300 Kč, dle § 14b odst. 5 a. t., náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t.) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ve výši 252 Kč. 18. Aplikaci § 14b a. t. soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 36 C 58/2021, 34 C 31/2021, 8 C 370/2020), a v řízení je uplatněno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota podle vyhlášky nepřevyšuje 50 000 Kč. Jsou tak splněny veškeré pod