15 C 20/2022-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř na základě předložených listinných důkazů. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 4 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit nejpozději dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani přes výzvu právní zástupkyně žalobkyně. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly téhož dne žalované převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se poskytnutou částku zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku z výše uvedené smlouvy na žalobkyni. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] k úhradě dlužné částky. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., na základě níž žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas, dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se tak do prodlení (§ 1968 o. z.), v důsledku čehož je ode dne následujícího po splatnosti celkové dlužné částky v prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a je povinna platit i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 11. Pouze pro úplnost soud dodává, že se v daném případě blíže nezabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím finančních prostředků žalované řádně zkoumala její úvěruschopnost, jelikož žalobkyně v daném případě požadovala toliko zaplacení jistiny a zákonného úroku v prodlení, na což by měla nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) i za situace, kdy by soud předmětnou smlouvu shledal neplatnou. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), náleží odměna ve výši 200 Kč, dle § 14b odst. 5 a. t., náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a písemné podání nebo návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ve výši 189 Kč. 13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).