22 C 223/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně je právnickou osobou, akciovou společností, na základě povolení k provozování pojišťovací činnosti uděleného Českou národní bankou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti ve smyslu zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu„ [příjmení] [jméno]“ [číslo] pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání s datem počátku pojištění 3. 1. 2020. Dle smlouvy žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě. Žalovaný byl povinen řádně platit sjednané roční pojistné. Tuto povinnost však žalovaný porušil. K zániku pojistné smlouvy došlo pro nezaplacení pojistného, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, ke dni 9. 5. 2021. Přehled pojistných období, předepsané pojistné a již uhrazené pojistné vyplývá z níže uvedeného, přičemž běžné pojistné je splatné prvním dnem každého pojistného období. Z přehledu aktuálního k datu vystavení, je patrné, že žalovaný neuhradil předepsané pojistné, tudíž je v prodlení. Žalobkyně se domáhá úhrady pojistného, které žalovaný neuhradil. Nezaplacené pojistné je vypočteno dle smlouvy a je uvedeno níže. Dlužné pojistné je částka odpovídající, v případě nesplacení prvního pojistného, výši předepsaného pojistného na toto pojistné období. V případě vícero pojistných období je tato částka uvedena jako„ Dluh celkem“. Žalobkyně uvádí, že pojistné po celou dobu trvání pojištění nemusí být konstantní, neboť pojistná rizika se mohou měnit, na základě čehož se upravuje také pojistné za příslušné pojistné období. Pojistné od 3. 1. 2020 do 2. 1. 2021 bylo předepsáno ve výši 5 510 Kč, uhrazeno bylo 5 510 Kč, dále bylo předepsáno pojistné 3. 1. 2021 do 9. 5. 2021 ve výši 1 940, uhrazeno bylo 0 Kč, dlužná částka činí 1 940 Kč. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od data zániku pojistné smlouvy. Dále požaduje náklady právního zastoupení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 2. 1. 2020 pojistnou smlouvu [číslo],„ [příjmení] [jméno]“ s počátkem pojištění 3. 1. 2020 na dobu neurčitou, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout pojistné plnění pro případ nahodilé události a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné. Pojistné činilo 5 990 Kč, celkové roční pojistné za sjednaná pojištění včetně slev činilo 5 510 Kč, výše splátky pojistného dle sjednané četnosti placení činila 5 510 Kč (pojistná smlouva na čl. 15 – 16 spisu) Dopisem ze dne 17. 3. 2022 byla žalovanému adresována předžalobní upomínka, kdy byla vyčíslena dlužná částka ze smlouvy [číslo]„ [příjmení] [jméno]“ ve výši 1 940 Kč (předžalobní upomínka na čl. 21 spisu, výpis podací arch na čl. 20 spisu) 5. Soudem bylo vzato za prokázané, že skutkový děj se udál tak, jak tvrdí žalobkyně. Důkazy provedení v řízení jsou ve vzájemné souvislosti, nepodává se z nich žádný rozpor. Taktéž se z obsahu spisu nepodává žádná skutečnost nasvědčující nedůvěryhodnosti v řízení provedených důkazů. 6. Po právní stránce byla tedy věc posouzena tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o pojištění dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný tak byl povinen žalobkyni platit smluvené pojistné (§ 2758 odst. 1 o. z.), kdy však tuto svou povinnost nesplnil. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 1 940 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč.