22 C 28/2022-40 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 10. 2021 domáhala uložení žalovanému povinnosti k zaplacení částky 1 103 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 12. 4. 2018 žalovaný využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále též„ přepravce“), a to tak, že cestoval ve vlaku 965 mezi stanicemi Praha Libeň a Kutná Hora hl. n., avšak bez platné jízdenky. Neuhradil tak jízdné stanovené dle Tarifu přepravce pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 103 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřil přepravce žalovanému přirážku 1 000 Kč v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem přepravce pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Přepravci tak vznikla vůči žalovanému pohledávka 1 103 Kč. Přepravce, jakožto původní věřitel a postupitel, postoupil pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi, která následně jakožto postupitel postoupila dne 28. 3. 2019 pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni. Dne 27. 4. 2019 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva k zaplacení spojená s oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal za postupu dle § 115a a 101, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, o. s. ř., za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, kdy vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Výzvu k vyjádření, o tom, zdali má být nařízeno jednání, soud doručil účastníkům zcela v souladu s § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 4. Z důkazů provedených v řízení byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Dne 13. 4. 2018 bylo sepsáno Oznámení o závadách, dle kterého žalovaný dne 12. 4. 2018 ve vlaku č. 965 v úseku Praha, hl. nádraží – Kutná Hora neměl jízdní doklad ani hotovost na jeho zakoupení. Oznámení obsahuje odkaz na hlášenku č. 10-291 (oznámení o závadách na čl. 20 spisu) 6. Na jméno žalovaného bylo ve vlaku společnosti [právnická osoba], č. 965, vystaveno Potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] ze dne 12. 4. 2018. Dle potvrzení je evidována pohledávka na jízdné ve výši 103 Kč a přirážka ve výši 1 000 Kč. Potvrzení je podepsáno průvodčím a cestujícím. (potvrzení o nedodržení SPPO na čl. 20 spisu) 7. Dne 25. 10. 2018 byla mezi přepravcem, jakožto postupitelem, a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jakožto postupníkem, uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek [číslo]. Jejím předmětem je postoupení pohledávek z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu uvedených v Seznamu postoupených pohledávek, Příloze [číslo] (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 29 spisu) 8. Dne 15. 12. 2015 byla mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitelem, a žalobkyní, jakožto postupníkem, uzavřena Rámcová smlouva o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo]. Jejím předmětem je závazek postupitele postupovat na základě budoucích smluv pohledávky vzniklé z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu. (rámcová smlouva o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek na čl. 32 spisu) Mezi totožnými stranami byla uzavřena Smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne 28. 3. 2019. Jejím předmětem je úplatné postoupení pohledávek z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu uvedených v Seznamu pohledávek, který jako Příloha č. 1 tvoří nedílnou součást této smlouvy. (Smlouva o postoupení souboru pohledávek na čl. 30 spisu) 9. V Příloze č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek [číslo] je evidována pohledávka ve výši 1 103 Kč za žalovaným za cestu bez jízdenky dne 12. 4. 2018. Na řádku 491 Přílohy [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] je evidována pohledávka za žalovaný za cestu bez jízdenky dne 12. 4. 2018. (příloha [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] na čl. 26 spisu; příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] v elektronickém systému soudu) 10. Přepravce stanovil ve svém Tarifu pro [anonymizováno 14 slov], a to na částku 1 000 Kč. Dále stanovil, že cena za přepravu se vypočte v závislosti na tarifní vzdálenosti, zvolené vozové třídě nebo druhu vlaku, případně druhu místa, použitém druhu jízdného dle tarifu a akviziční slevě. (tarif přepravce pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel ve znění účinném od 14. 6. 2015, elektronický systém soudu) 11. Právní zástupkyně žalobkyně sepsala Předžalobní výzvu ze dne 27. 4. 2019, ve které uvedla, že žalovaný porušil přepravní řád společnosti [právnická osoba] tím, že jako cestující bez jízdenky dne 12. 4. 2018 využil přepravních služeb ve vlaku [číslo]. Žalovaného vyzvala k zaplacení dlužného jízdného ve výši 103 Kč, přirážky ve výši 1 000 Kč a nákladů za právní zastoupení. Výzva obsahuje v zápatí oznámení o tom, že přepravce jako postupitel postoupil pohledávku včetně jejího příslušenství na přechodného věřitele. Přepravce zároveň zmocnil postupníka, aby za něj provedl oznámení o postoupení pohledávky dlužníkovi. Dále je sdělováno, že přechodný věřitel postoupil pohledávku žalobkyni jako postupníkovi a zároveň ji rovněž zmocnil k oznámení o postoupení pohledávky dlužníkovi. (předžalobní výzva na čl. 21 spisu) 12. Žalobkyně eviduje odeslání zásilky ze dne 27. 4. 2019 žalovanému na adresu dle žaloby. (kniha odeslané pošty na čl. 22) 13. Z důkazů shora uvedených bylo soudem vzato za prokázané, že skutkový děj se udál tak, jak žalobkyně tvrdí. Z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, z níž by bylo namístě dovozovat nedůvěryhodnost důkazů předložených žalobkyní. Z ostatních důkazů nebyly zjištěny žádné další relevantní skutečnosti nad rámec výše uvedených. 14. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 12. 4. 2018 cestoval žalovaný v úseku Praha, hl. nádraží – Kutná Hora ve vlaku č. 965 provozovaném přepravcem, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem. Jízdné na výzvu nezaplatil. Průvodčí o této skutečnosti vystavil Potvrzení o nedodržení přepravních podmínek, které žalovaný podepsal. Výše jízdného činila 103 Kč a výše přirážky 1 000 Kč. Přepravce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2018 postoupil pohledávku za žalovaným ze shora uvedené jízdy na přechodného věřitele. Přechodný věřitel následně postoupil totožnou pohledávku na žalobkyni smlouvou ze dne 28. 3. 2019. Žalovaný byl k úhradě dlužného jízdného a přirážky vyzván výzvou právní zástupkyně žalobce ze dne 27. 4. 2019, která byla téhož dne podána k poštovní přepravě. Ve výzvě bylo žalovanému mimo jiné oznámeno postoupení pohledávky. 15. Žalobkyně je společností sídlící ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českých soudů a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém úpravu ve spojení s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech, a dospěl k závěru, že je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci. Dle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, je rozhodným právem právní řád České republiky. 16. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla přepravcem postoupena na právního předchůdce žalobkyně, který pohledávku následně postoupil na žalobkyni, a to vše v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. 17. Soud věc dále posoudil v souladu s ustanovením § 2550 o. z, v platném znění. Vstupem do dopravního prostředku provozovaného přepravcem vznikla žalovanému povinnost uhradit jízdné. Žalovaný se však při přepravní kontrole řádným jízdním dokladem neprokázal. Vznikla mu tak povinnost uhradit jízdné ve výši 103 Kč. Žalovaný je dále dle § 37 odst. 5, odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve spojení s § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., povinen zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, kterou určil přepravce v přepravním řádu. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 1 103 Kč. Protože se s úhradou dostal do prodlení, bylo mu uloženo uhradit i úrok z prodlení dle § 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. 18. Lhůta k plnění byla určena dle § 160, odst. 1 o. s. ř. tři dny, když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, jež by zakládala předpoklad pro určení delší lhůty k plnění, případně plnění ve splátkách. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č.