24 C 102/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně a dále, aby jí žalovaný za období od porodu do podání žaloby zaplatil na její výživu částku ve výši 280 000 Kč a 65 000 Kč na nákladech spojených s těhotenstvím a porodem. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně měla s žalovaným intimní vztah, když z tohoto vztahu se dne 28.8.2020 narodila dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně], otcovství dítěte bylo určeno znaleckým posudkem z oboru molekulární genetika. Žalobkyně bydlí v současnosti v nájemním bytě, hradí nájemné, má zvýšené výdaje na stravu, dále hradí náklady za hygienu, oblečení a dopravu. Před těhotenstvím pracovala pro [právnická osoba] jako řidička osobní přepravy, což jí však lékař v době epidemie Covid 19 nedoporučil, proto byla v těhotenství nezaměstnaná. Dcera má intoleranci na laktózu, s čímž souvisí zvýšené náklady na její stravu. Žalobkyně pobírá toliko rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, přídavek na dítě ve výši 500 Kč a jednorázové porodné ve výši 13 000 Kč, které jí bylo vyplaceno v září 2020. Jiné příjmy žalobkyně nemá, v měsíci, kdy finančně nevyjde, jí vypomůže matka, žalovaný jí ničeho nepřispívá, majetkové a finanční poměry žalovaného nejsou žalobkyni známy, není s ní v kontaktu, na zprávy nereaguje. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání soudu, na které byl řádně a včas předvolán, se nedostavil. <i>3. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující listinné důkazy:</i> 4. Z výpisu ze systému Centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že rodinný stav žalobkyně je„ svobodná“, dále, že je matkou nezletilé dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. 5. Ze spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn.: [spisová značka] soud provedl k důkazu znalecký posudkem z oboru molekulární genetiky [číslo] z nějž vyplývá, že otcem nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně] je s pravděpodobností větší než 99,75% [celé jméno žalovaného]. 6. Z platebního rozpisu Úřadu práce České republiky – Krajské [pobočka], ze dne 11.7.2022, bylo zjištěno, že žalobkyni bylo v období od 21.9.2020 do 10.6.2022 vyplaceno na dávkách rodičovského příspěvku, přídavku na dítě a porodném celkem 245 430 Kč. 7. K tvrzením o nákladech na bydlení a živobytí předložila žalobkyně výpis z účtu vedeného u [právnická osoba], č. [bankovní účet], za období od ledna do dubna 2021, dále výpis z bankovního účtu matky žalobkyně ([jméno] [celé jméno žalobkyně]) vedeného u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet], za období od 1.1.2021 do 30.4.2022, z nějž vyplývají pravidelné převody finančních prostředků ve prospěch bankovního účtu žalobkyně. 8. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], ze dne 20.5.2022, bylo zjištěno, že nezletilí trpí alergií na psí srst, vaječný bílek a kravské mléko., trpí na obstrukční bronchitidy. <i>9. Podle ustanovení § 920, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.</i> <i>10. Podle ustanovení § 922, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.</i> 11. Ačkoliv mezi otcem dítěte a matkou dítěte, kteří nejsou manželé, neupravuje zákon takový katalog práv a povinností jako mezi manžely, přesto s ohledem právě na společné dítě tento poměr v majetkové sféře částečně zohledňuje (§ 920 odst. 1, § 922 odst. 2). Není rozhodné, zda spolu rodiče dítěte žijí v neformálním svazku či nikoliv. V posuzovaném ustanovení je však upravena pouze výživa a příspěvek na úhradu některých nákladů neprovdané matky, který bývá u soudu realizován tehdy, jestliže otec dítěte neplní k matce svého dítěte zákonné povinnosti dobrovolně. Cílem a účelem tohoto ustanovení je především ochrana neprovdané matky ve smyslu ulehčení jejích„ těžkostí“ spojených s těhotenstvím a porodem, resp. snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě. Na věci nic nemění skutečnost, že matka před porodem nepracovala, byla s ohledem na věk a např. studium výživou závislá na svých rodičích apod. Matka má vůči otci svého dítěte (určeného dle druhé či třetí domněnky), za kterého není provdána, tato majetková práva: právo na výživu pro sebe, právo na úhradu svých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. 12. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaný je otcem nezletilé dcery žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], účastníci nejsou manželé, nevedou (a v době těhotenství a narození nezletilé ani nevedli) společnou domácnost, žalovaný nehradí žalobkyni na její výživu ani výživu nezletilé ničeho. Dle názoru soudu jsou naplněny zákonné předpoklady pro přiznání výživného žalobkyni, soud se tedy dále zabýval již jen stanovením výše výživného. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům, při určování výše výživného je třeba zohlednit i zvláštní zákonný požadavek pro stanovení výše výživného neprovdané matky, a to požadavek přiměřenosti výživy neprovdané matky. Výživné tak musí být stanoveno tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu. Matka dítěte tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána a ani v takovém rozsahu jako její dítě. 13. Soud při úvahách o výši výživného vycházel z doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti, podle kterých by se výživné nezletilého dítěte ve věku 0 – let mělo pohybovat ve výši 11- 15% z čistého měsíčního příjmu povinného. Vzhledem k tomu, že žalobkyni nejsou známy majetkové ani příjmové poměry žalovaného a žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání soudu, vycházel soud z toho, že v oblasti Prahy a Středočeského kraje dosahuje průměrná mzda cca 35 - 38 000 Kč a je tedy jistě v možnostech žalovaného, aby dosahoval měsíčních příjmů ve výši alespoň cca 20 – 25 000 Kč. Ze shora uvedeného pak vyplývá, že výživné pro neprovdanou matku by nemělo dosahovat úrovně výživného nezletilého dítěte. Soud dále přihlédl i k příjmům žalobkyně před porodem, když byla v té domě vedena na úřadu práce jako nezaměstnaná, neboť již v době těhotenství nemohla s ohledem na epidemii Covid 19 pracovat jako řidička pro [právnická osoba] a došlo tedy k propadu jejích příjmů, de facto v důsledku těhotenství. Soud tedy na základě shora uvedeného považuje s ohledem na předpokládaný možný čistý měsíční příjem žalovaného a jeho majetkové poměry a možnosti na straně jedné a příjmy žalobkyně a její potřeby na straně druhé, výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně, za přiměřené. 14. Vzhledem k tomu, že nezletilá dosáhne věku 2 let dne [datum], stanovil soud žalovanému povinnost platit žalobkyni výživné v souladu s ustan. § 922, odst. 2 obč. zák. od podání žaloby dne [datum] do [datum] a zároveň žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužné výživné za období od narození dcery dne [datum] do podání žaloby ve výši 49 331,80 Kč a na nákladech spojených s těhotenstvím, které dosáhly částky celkem 19 800 Kč (obuv 2 500 Kč, těhotenské šaty 1 800 Kč, oblečení 2 000 Kč, kyselina listová 500 Kč, náklady spojené s preeklampsií 1 000 Kč, vitamíny 1 000 Kč, hygiena 1 000 Kč a náklady na zdravou stravu 10 000 Kč), uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni ½ této částky, tedy 10 000 Kč. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, neboť žalobkyně sice byla v řízení úspěšná (když výše přiznaného plnění závisela na úvaze soudu), avšak vzhledem k tomu, že nebyla v řízení právně zastoupena, žádné náklady jí v souvislosti s řízením nevznikly.