24 C 109/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 127 946 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě měla žalobkyně žalované poskytnout částku [částka]. Tuto částku poskytla dne [datum]. Žalovaná měla tuto částku vrátit s úrokem ve výši 74,83 % ročně ve splátkách po 7 654 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr byla ověřena lustrací v databázích SOLUS a NRKI, z informací od žalované, z dokladů o příjmech apod. Žalovaná uhradila pouze částku [částka] dne [datum]. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na uhrazení smluvní pokuty ve výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitne v prodlení po dobu delší než 30 dnů), přičemž tato je splatná do 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 400 Kč za dvě splátky, s nimiž byla žalovaná v prodlení o více než 15 dnů (vždy 200 Kč za každou splátku, kdy jde o mzdové a provozní náklady, provize externích společností). Následně došlo k automatickému zesplatnění úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy dne [datum], a to proto, že žalovaná byla v prodlení o 65 a více dnů. Podle bodu 6.4 smlouvy přirostly dosud nezaplacené úroky k jistině. Celkem tedy byla v den zesplatnění úvěru žalovaná povinna uhradit částku [částka]. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky a byla jí dána lhůta alespoň 30 dnů. Žalobkyni dále náleží smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení, a to od [datum]. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 109 094,79 Kč (původní jistina ve výši 92 207,91 Kč a přirostlé úroky ve výši 16 886,88 Kč), smluvní pokuty ve výši 998 Kč, nákladů vzniklých s prodlením ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 17 454,40 Kč (0,1 % denně z částky 109 094,79 Kč), úroku ve výši 74,83 % ročně z částky 92 207,91 Kč od [datum] do zaplacení, nejvýše do 120 % jistiny, a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z téže částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů, vyzval soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. K výzvě připojil doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř., že pokud se účastníci v dané lhůtě nevyjádří, má se za to, že s uvedeným postupem souhlasí. Účastníci se v dané lhůtě nevyjádřili, soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřela žalobkyně a žalovaná smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně žalované poskytnout částku [částka]. Žalovaná měla tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 74,83 % ročně ve 24 měsíčních splátkách po 7 654 Kč. Po zesplatnění úvěru byla na úrocích žalobkyně oprávněna požadovat nejvýše částku [částka], tedy nejvýše 120 % původní jistiny, přičemž po zesplatnění úvěru úrok přirůstá pouze k původní jistině úvěru. V případě, že by žalovaná byla v prodlení o více než 90 dnů, vzniká žalobkyni nárok pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Pokud by žalovaná byla v prodlení o více než 30 dnů s kteroukoliv splátkou, měla dle smlouvy uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku. Pokud by byla s kteroukoliv splátkou v prodlení o více než 15 dnů, měla žalovaná žalobkyni zaplatit částku 200 Kč za každou splátku, a to jako náhradu nákladů spojených s upomínáním. Pokud by byla žalovaná s kteroukoliv splátkou v prodlení po dobu delší 65 dnů, dojde k automatickému zesplatnění úvěru; předtím však byla žalobkyně povinna žalovanou upomenout a dát jí alespoň 30denní lhůtu pro zaplacení dlužných splátek. Tímto dojde ke vzniku nové jistiny, která se skládá z původní nesplacené jistiny a neuhrazených úroků. Pokud by žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila dlužnou částku v den zesplatnění, vznikl by žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru do zaplacení. Úhradou smluvní pokuty nezaniká právo žalobkyně požadovat náhradu vzniklé újmy v souvislosti s prodlením žalované. Smluvní pokutu mohla žalobkyně požadovat nejvýše do výše jedné poloviny původní jistiny úvěru. V případě prodlení žalované pak žalobkyně mohla požadovat též úhradu úroků z prodlení ve výši dané nařízením vlády (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo]). O těchto podmínkách byla žalovaná informována též prostřednictvím formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru (zjištěno z tohoto formuláře). Před uzavřením smlouvy žalovaná uvedla, že je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], přičemž její náklady činí 6 860 Kč měsíčně. Dále uvedla, že neplánuje odchod ze zaměstnání, neměla pochybnosti o dostatečnosti svých příjmů a nedostane se do problémů kvůli sezónnímu charakteru svých příjmů (zjištěno z formuláře hodnocení klienta). Výši příjmů žalobkyně ověřila z výpisu z účtu žalované (zjištěno z výpisu z účtu žalované), žalovanou dále prověřovala v systému SOLUS (zjištěno z výpisu ze systému SOLUS z [datum]) a v systému NRKI (zjištěno z výpisu ze systému NRKI z [datum]). Žalobkyně částku [částka] žalované zaslala dne [datum] (zjištěno z potvrzení o provedené platbě). Žalovaná uhradila pouze částku 7 654 Kč dne [datum] (zjištěno z karty klienta). Žalovaná smluvené splátky nehradila, jak bylo ve smlouvě uvedeno. Žalobkyně žalovanou o úhradu upomínala dne [datum] a dne [datum], kdy ji upozornila na možnost zesplatnění úvěru (zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne [datum] a z dopisu ze dne [datum]). K zesplatnění úvěru došlo dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem. V den zesplatnění úvěru činila dlužná jistina 92 207,91 Kč, dlužné úroky 16 886,88 Kč, dlužná smluvní pokuta 998 Kč a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované 400 Kč (zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne [datum]). Naposledy byla žalovaná upomínána dne [datum] (zjištěno z dopisu žalobkyně z [datum]). 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotř. úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 8. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotř. úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 9. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotř. úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotř. úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě sh