24 C 154/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 580 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi účastníky řízení sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu nebyla žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně nicméně poskytla žalovanému částku 1 000 Kč dne 17. 5. 2012, a to na jeho bankovní účet. Žalovaný však tuto částku žalobkyni nevrátil. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částku 1 580 Kč, tuto částku však blíže nevysvětlila, na základě čeho požaduje navíc 580 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [jméno], registrační číslo [anonymizováno] [číslo] (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným probíhalo jednání o uzavření úvěrové smlouvy (prokázáno úvěrovou smlouvou, která však byla doložena bez podpisu žalovaného), přičemž právní předchůdce žalobkyně poskytl částku 1 000 Kč žalovanému bezhotovostně bankovním převodem dne 17. 5. 2012 na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], který žalovaný označil, pod variabilním symbolem [číslo] (prokázáno výpisem z účtu, fakturou [číslo] loan application info). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 20. 12. 2019 s postupníkem, tj. s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne 22. 1. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 22. 1. 2020 včetně podacího lístku). 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Jelikož k bezdůvodnému obohacení došlo před 1. 1. 2014, soud tak po právní stránce posoudil uplatněný nárok při aplikaci § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obč. zák.“). <i>8. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> 9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o.z. Žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák. (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty bez právního důvodu) pouze nárok na vrácení poskytnuté částky 1 000 Kč (bez smluvních úroků), jelikož žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni tento získaný majetkový prospěch, který byl získán plněním bez právního důvodu. Soud tak shledal žalobu důvodnou jen do částky 1 000 Kč, kterou se žalovaný na právním předchůdci žalobkyně bezdůvodně obohatil. Protože žalovaný dluh doposud neuhradil, dostal se do prodlení a je povinen platit z dlužné částky i úrok z prodlení. Soud tak přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené dle § 517 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. (výrok I.) 10. Jako nedůvodnou shledal soud část uplatňovaného nároku, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 580 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od 2. 6. 2012 do zaplacení, jelikož tento nárok z ničeho nevyplývá, a to ani z předložených listinných důkazů a žalobkyně ostatně ani netvrdila něco bližšího k této částce. Tato povinnost žalovaného uhradit žalobkyni tuto částku tak z ničeho nevyplývá a žalobkyně ničím nedoložila, že by se žalovaný zavázal k úhradě této částky, když nárok žalobkyně byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Soudu tak nezbylo nic jiného, než tento uplatňovaný nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítnout (výrok II. rozsudku). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná, poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 58 %, tj. 2 969 Kč (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny a úroku z prodlení; co do části jistiny a úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 5 119 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), za tři úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. dle tarifní hodnoty 1 580 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 819 Kč. Žalobkyni tak náleží jejich poměrná část v částce 2 969 Kč. 12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).