24 C 233/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 45 453 Kč s příslušenstvím, podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně návrh co do částky [částka] zpět s tím, že žalovanou částku ponížila o přeplatek za rok [rok], který byl zatím doúčtován. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je společenstvím vlastníků jednotek, jejíž činností je zajišťování správy domu na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce] a žalovaná je vlastníkem nebytového prostoru [číslo]. Žalovaný nehradil předepsané zálohy ve výši 8 574 Kč v roce [rok] a [rok], po zaúčtování přeplatku za rok [rok] a [rok] tak dluží žalobkyni částku ve výši [částka]. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s tím, že platby za rok [rok] v účetnictví eviduje, dále uvedla, že se jedná o dluh paní [příjmení], předchozí majitelky, který ale na žalovanou dle jejich názoru nepřešel, neboť nebytový prostor nabyli v rámci insolvenčního řízení a od té doby platili předepsané zálohy řádně. <i>3. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující důkazy:</i> 4. Svědkyně [jméno] [příjmení] k věci uvedla, že pracuje pro žalovanou jako účetní. V roce [rok] měla původní majitelka dluh přes [částka], v roce 2018 měli dále přeplatek 11 436 Kč, v roce 2019 tam vznikl najednou potom dluh [částka], proti kterému započítávala žalobkyně přeplatek z předchozího roku, a takto opět v roce 2020 vznikl přeplatek, který opět byl započítán proti dluhu, který měl údajně vzniknout v předchozích obdobích. Svědkyně předložila soudu vývoj plateb za nebytový prostor od roku [rok] až do roku [rok] a výpis transakcí z bankovního účtu žalované za období od října 2021 až do září 2018. K tomu svědky ně doplnila, že nový majitel, když koupil byt i nebyt, tak požádal o předpis záloh, který mu byl poskytnut až v listopadu 2018, a proto potom odesílal v jednom měsíci i více plateb, kdy je vidět, že v listopadu je odeslána platba ve výši [částka] za nebytový prostor a [částka] za garáž, s poznámkou, ta platba je zaslána 2x, kdy jednou je uvedeno, že se jedná o zálohu na jiný měsíc, takto i v říjnu a září roku [rok]. Dále k dotazu zástupce žalované, zda jednali o dluhu z předchozí majitelkou, uvedla svědkyně, že ne, že se to řešilo s insolvenčním správcem, neboť současný majitel byt nabyl od insolvenčního správce v rámci insolvence. 5. Z předpisu plateb od [datum] žalobkyně pro [právnická osoba] vyplývá měsíční záloha ve výši [částka]. 6. Z řádného vyúčtování za období od 1. 2019 do 12. 2019 vyplývá přeplatek ve výši [částka]. 7. Z výpisu salda prostoru [číslo] za období od 1. 2020 vyplývá nedoplatek ve výši [částka], označeno„ vyúčtování nebyty a ostatní“, dále je uveden celkový nedoplatek ve výši [částka]. 8. Žalobkyně vykonává správu a společných částí domu [adresa] na základě příkazní smlouvy uzavřené se Stavebním bytovým družstvem pokrok ze dne [datum]. 9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 10. Žalovaná nabyla vlastnické právo k nebytovému prostoru na základě kupní smlouva ze dne [datum] od [právnická osoba] – [právnická osoba], insolvenčního správce dlužníků [jméno] [jméno] a ing. [jméno] [příjmení], v průběhu insolvenčního řízení vedeného Městským soudemv [obec] pod sp. zn.: [spisová značka]. 11. Z emailu ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně se dozvěděla o přechodu vlastnického práva k nebytovému prostoru z evidence katastru nemovitostí a vyzvala žalovanou, aby doložila potřebné doklady s tím, že až poté jí může být vy placen přeplatek vyúčtování za rok [rok]. 12. Z emailu ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalované bylo sděleno, že žalobkyně potřebuje znát datum příklepu s tím, že poté se rozdělí dluhy na původního majitele a na dluhy žalované. Z transakční historie z bankovního účtu č. [bankovní účet], majitele [právnická osoba] vyplývá, jaké platby (tzn. kdy a v jaké výši) byly odesílány v období od [datum] do [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet]. 13. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí vyplývá, že vklad vlastnického práva pro žalovanou k jinému nebytovému prostoru [číslo] byl proveden [datum] s právnímu účinky k [datum]. 14. Z přehledu vyúčtování žalované k nebytovému prostoru vyplývá celkový přeplatek za období 2017 - 2021 ve výši [částka]. 15. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná nabyla vlastnické právo k nebytovému prostoru adrese [adresa žalobkyně] [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřená mezi [právnická osoba] – [právnická osoba], insolvenčním správcem dlužníků jan [jméno] a ing. [jméno] [příjmení], jako prodávajícím, v průběhu insolvenčního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn.: [spisová značka]. Vklad vlastnického práva pro žalovanou k jinému nebytovému prostoru [číslo] byl proveden [datum] s právnímu účinky k [datum]. <i>16. Podle ustanovení § 1186 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu. Při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké má dluhy podle odstavce 2, popřípadě že takové dluhy nejsou; potvrzení vydá nabyvateli se souhlasem převodce také osoba odpovědná za správu domu. Má se za to, že nabyvatel nemohl tyto dluhy zjistit, pokud je nemohl zjistit z potvrzení osoby odpovědné za správu domu nebo nevydala-li tato osoba potvrzení bez zbytečného odkladu, ač o něj byla požádána.</i> 17. V posuzované věci bylo zjištěno, že žalovaná nabyla vlastnické právo k nebytovému prostoru nikoliv převodem od právního předchůdce, avšak vlastnické právo na žalovanou přešlo v průběhu insolvenčního řízení, a to na základě kupní smlouvy uzavřené nikoliv s původním vlastníkem nebytového prostoru, ale s insolvenčním správcem. Ustan. § 1186 občanského zákoníku však upravuje přechod dluhů souvisejících se správou domu a pozemku váznoucích na jednotce toliko pro případ převodu vlastnického práva (nikoliv přechodu), převádí – li bytovou jednotku vlastník. Ve stejném duchu pak citované ustanovení vykládá i judikatura, když např. podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. z.: 26 Cdo 774/2019 ze dne 28.7.2020„ v § 1186 odst. 2 zákona č. 89/2012, ve znění do 30.6.2020, upravuje zákonný přechod dluhu převodce na příspěvcích na správu domu a pozemku na nabyvatele v případě převodu jednotky (změnu v osobě dlužníka)“. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci nedošlo k převodu vlastnického práva z předchozího vlastníka na žalovanou, ale k přechodu na základě kupní smlouvy uzavřené v rámci insolvenčního řízení mezi insolvenčním správcem původního vlastníka a žalovanou, dospěl soud k závěru, že u stanovení § 1186 obč. zák. se na tento případ nevztahuje a k přechodu dluhů souvisejících se správou domu a pozemku váznoucích na jednotce – nebytovém prostoru ve vlastnictví žalované, dojít nemohlo. K přechodu dluhů souvisejících se správou domu a pozemku pak nemohlo dojít ani na základě ustan. čl. I. kupní smlouvy, v němž kupující prohlásil, že se mimo jiné seznámil s právním stavem předmětu prodeje, neboť dle shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu dluhy souvisejících se správou domu a pozemku váznoucí na jednotce nejsou právní závadou nemovitosti ve smyslu občanského zákoníku. 18. I kdyby tomu však nebylo, jak soud shora uvedl, nezbylo by mu, než žalobu zamítnout, neboť žalobkyně naprosto rezignovala na svoji procesní povinnost tvrzení, natož aby unesla důkazní břemeno. Z žalobních tvrzení totiž dle názoru soudu nevyplývá jednoznačně a srozumitelně, jak dovodila žalobkyně výši tvrzeného dluhu, neboť v žalobě sice tvrdila, že dluh vznikl neplacením předepsaných záloh v roce 2020 a 2021, avšak v podání ze dne [datum] uvedla zcela opačné tvrzení ohledně přeplatku (nikoliv nedoplatku) z vyúčtování za rok [rok] ve výši [částka] (přestože v žalobě bylo tvrzeno, že v roce [rok] neplatila žalovaná na zálohách ničeho). Tvrzení žalobkyně pak nevyplývala ani z předložených důkazů, když z vyúčtování za rok [rok] vyplývá přeplatek ve výši [částka], avšak ve výpisu salda za období od 1. 2020 je uvedený přeplatek zaúčtován jako nedoplatek. Soud proto poskytl žalobkyni při jednání dne [datum] v tomto smyslu procesní poučení dle ustan. § 118a) o.s.ř., avšak žalobkyně na něj ve lhůtě ani později nijak nereagovala, k jednání soudu dne [datum] se bez omluvy nedostavila, soudu tedy nezbylo, než žalobu ze shora uvedených důvodů zamítnout. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl sou