24 C 287/2022-13 — Okresní soud Praha-východ

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného rozhlasového poplatku, který byla žalovaná z pozice držitele rozhlasového přijímače žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná byl v souladu s ustan. § 3, odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. žalobkyní vyzvána, aby uvedla, z jakého důvodu neplatí žalobkyni rozhlasový poplatek. Dle uvedeného zákonného ustanovení osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku, ale je odběratelem elektřiny připojeným v distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu po jeho písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30dnů ode dne doručení této výzvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná v uvedené lhůtě na výzvu žalobkyně nereagovala, zařadila jej žalobkyně s účinností od [anonymizováno] [rok] do evidence poplatníků. Žalovaná však poplatek ve výši 45 Kč/měsíčn včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za období od [anonymizováno] [rok] do června [rok] celkem v částce 360 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila. Zároveň žalobce žalovanou upozornil na skutečnost, že v případě nesplnění oznamovací povinnosti jí žalobce vystaví přirážku dle ustan. § 9, odst. 1 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb. ve výši 5 000 Kč. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>5. Podle ustanovení § 3 odst. 4) zákona č. 348/2005 Sb. jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.</i> <i>6. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč.</i> <i>7. Podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek.</i> <i>8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb. poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku.</i> <i>9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Žalované jakožto držiteli rozhlasového přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] celkem v částce 360 Kč. Žalobkyni proto vzniklo v souvislosti s porušením povinnosti žalované zakotvené v ustan. § 3 odst. 4) zákona č. 348/2005 Sb. také právo na zákonnou přirážku ve výši 5 000 Kč, a to na základě ustan. § 9, odst. 1 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k prodlení žalované pak žalobci vzniklo právo požadovat po žalované kromě jistiny dluhu a zákonné přirážky také příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustan. § 1970 občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.