24 C 309/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně od [datum] do [datum]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně měla s žalovaným intimní vztah, když z tohoto vztahu se dne [datum] narodila dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně], otcovství dítěte bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Žalobkyně bydlí v současnosti s přítelem v nájemním bytě, hradí ½ nájmu za byt, tedy 7 500 Kč měsíčně, má zvýšené výdaje na stravu, dále hradí náklady za hygienu, oblečení a dopravu a splátku spotřebitelského úvěru ve výši 1 811 Kč/měsíčn. Žalovaný poskytuje žalobkyni výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje dnem [datum], nezletilé dceři přispívá žalovaný na výživu částkou 2 000 Kč měsíčně. V současné době je u [název soudu] vedeno řízení o úpravu poměrů k nezletilé, ve kterém se žalobkyně domáhá, aby soud žalovanému uložil hradit na nezletilou výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně. Ke svým příjmům žalobkyně uvedla, že z důvodu rizikového těhotenství pobírala v měsíci únoru a březnu 2021 dávky nemocenského ve výši 12 855 Kč a [číslo], dále od [datum] pobírala dávky peněžité pomoci v mateřství ve výši 8 010 Kč v březnu, 16 020 Kč v dubnu 2021, 16 534 Kč v květnu 2021, 16 020 Kč v červnu 2021, 16 534 Kč v červenci 2021, 16 534 Kč v srpnu 2021 a 14 952 Kč v září 2021. Od [datum] je žalobkyni vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč/měsíčn, dále přídavky na dítě ve výši 1 130 Kč a dne [datum] bylo žalobkyni vyplaceno porodné ve výši 13 000 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 500 Kč/měsíčn zpět. 3. Žalovaný k věci uvedl, že jeho čistý měsíční příjem se pohybuje ve výši cca 28 000 – 30 000 Kč. Pracuje jako skladník v [anonymizováno], avšak bydlí ve [příjmení] [jméno], k cestám do zaměstnání používá osobní automobil, jehož provoz (pohonné hmoty), ho vyjde měsíčně cca na 5 000 Kč. Dále hradí 2 000 Kč výživné na [jméno], 1 000 Kč výživné žalobkyni, 6 000 Kč náklady na bydlení, 4 000 Kč jídlo, 700 Kč stravování v zaměstnání, 4 500 Kč splátka na automobil, 2 500 Kč/čtvrtl povinné ručení automobil, 500 Kč mobilní telefon, 1 000 Kč penzijní připojištění. Po odečtení uvedených nákladů zbývá žalovanému cca 1 500 Kč na vše ostatní (drogerie, oblečení, mimořádné výdaje). Žalobkyni žalovaný nad rámec výživného, které jí poskytuje, zaplatil ještě 1 000 Kč vyšetření, 1 500 Kč postýlky, 2 000 Kč příspěvek matce na její výdaje, 3 000 Kč výbavičku, 4 500 Kč kočárek a 500 Kč náušnice. <i>4. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující listinné důkazy:</i> 5. Z rodného listu [jméno] [celé jméno žalobkyně], nar. dne [datum], bylo zjištěno, že otcem nezletilé je žalovaný. 6. Z výpisu ze systému Centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že rodinný stav žalobkyně je„ svobodná“. 7. Z potvrzení zaměstnavatele žalobkyně vyplývá, že průměrný čistý výdělek žalobkyně dosahoval v období od [datum] do [datum] 20 051 Kč. 8. Z oznámení Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Příbrami, ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyni byl od [datum] přiznán na nezletilou [jméno] rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. Z oznámení Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Příbrami, ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyni byl od [datum] zvýšen přídavek na dítě z 800 Kč na 1 130 Kč. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] bylo žalobkyni vyplaceno celkem 127 432 Kč. 9. K tvrzením o nákladech na bydlení doložila žalobkyně nájemní smlouvu, kterou jako nájemce uzavřel [příjmení] [příjmení] (partner žalobkyně), z níž vyplývá, že nájemce se zavázal platit nájemné ve výši 9 000 Kč/měsíčn a zálohy na plnění poskytovaná spolu s bytem ve výši 6 000 Kč/měsíčn. Z detailu platby ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně poukázala částku ve výši 7 000 Kč na účet [jméno] [příjmení], z bankovního účtu vedeného na jméno [příjmení] [jméno] byla dne [datum] odepsána platba ve výši 15 000 Kč. 10. Žalobkyně dále detailem platby ze svého bankovního účtu prokázala, že dne [datum] byla odepsána částka ve výši 1 811 Kč (splátka spotřebitelského úvěru) a [anonymizováno] [rok] částka ve výši 599 Kč ([anonymizováno] ČR). 11. Žalovaný k důkazu k nákladům, které žalobkyni hradil, předložil potvrzení o platbě ve výši 14 800 Kč ze svého bankovního účtu ve prospěch [anonymizováno] [obec], placeno dne [datum], dále potvrzení o platbě ve výši 1 000 Kč ze svého bankovního účtu ve prospěch [příjmení] [jméno], placeno dne [číslo] Dále z výpisu z bankovnictví žalovaného vyplývá, že žalobkyni hradil 1 000 Kč/měsíčn výživné, dále hradil ve prospěch účtu žalobkyně dne 2.9. 500 Kč označeno jako„ náušnice [jméno]“, dne 9.2. 2 000 Kč, označeno jako„ příspěvek [jméno]“, dne [číslo] 500 Kč, označeno jako [jméno] [jméno]. 12. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného vyplývá, že čistý měsíční příjem žalovaného v období od 4/ 2021 – 9/ 2021 dosahoval [anonymizována dvě slova] Kč/měsíčn. <i>13. Podle ustanovení § 920, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.</i> <i>14. Podle ustanovení § 922, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.</i> 15. Ačkoliv mezi otcem dítěte a matkou dítěte, kteří nejsou manželé, neupravuje zákon takový katalog práv a povinností jako mezi manžely, přesto s ohledem právě na společné dítě tento poměr v majetkové sféře částečně zohledňuje (§ 920 odst. 1, § 922 odst. 2). Není rozhodné, zda spolu rodiče dítěte žijí v neformálním svazku či nikoliv. V posuzovaném ustanovení je však upravena pouze výživa a příspěvek na úhradu některých nákladů neprovdané matky, který bývá u soudu realizován tehdy, jestliže otec dítěte neplní k matce svého dítěte zákonné povinnosti dobrovolně. Cílem a účelem tohoto ustanovení je především ochrana neprovdané matky ve smyslu ulehčení jejích„ těžkostí“ spojených s těhotenstvím a porodem, resp. snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě. Na věci nic nemění skutečnost, že matka před porodem nepracovala, byla s ohledem na věk a např. studium výživou závislá na svých rodičích apod. Matka má vůči otci svého dítěte (určeného dle druhé či třetí domněnky), za kterého není provdána, tato majetková práva: právo na výživu pro sebe, právo na úhradu svých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. 16. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaný je otcem nezletilé dcery žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], účastníci nejsou manželé, již nevedou (a v době narození nezletilé nevedli) společnou domácnost, žalovaný hradí žalobkyni na její výživu od narození nezletilé výživné ve výši 1 000 Kč. Dle názoru soudu tedy jsou naplněny zákonné předpoklady pro přiznání výživného žalobkyni, soud se tedy dále zabýval stanovením výše výživného. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům, při určování výše výživného je třeba zohlednit i zvláštní zákonný požadavek pro stanovení výše výživného neprovdané matky, a to požadavek přiměřenosti výživy neprovdané matky. Výživné tak musí být stanoveno tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu. Matka dítěte tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána a ani v takovém rozsahu jako její dítě. 17. Soud při úvahách o výši výživného vycházel z doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti, podle kterých by se výživné nezletilého dítěte ve věku 0 – let mělo pohybovat ve výši 11- 15% z čistého měsíčního příjmu povinného. Pokud tedy žalovaný dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši [částka], mělo by se výživné pro nezletilou pohybovat v rozmezí cca od 3 336,52 Kč (11%) do 4 549,80 Kč (15%). Ze shora uvedeného pak vyplývá, že výživné pro neprovdanou matku, by nemělo dosahovat úrovně výživného pro nezletilé dítě. Soud dále přihlédl i k příjmům žalobkyně před porodem (cca 20 000 Kč/měsíčn) a zohlednil výši příjmů žalobkyně po narozením nezletilé, které dosahovaly v období od května do srpna 2021 částky 16 554 Kč/měsíčn (+ 13 000 Kč jednorázově vyplacené porodné) a následně od září 2021 částku [číslo] Kč/měsíčn. Soud tedy na základě shora uvedeného považuje s ohledem na čistý měsíční příjem žalovaného a