24 C 355/2021-29 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ve které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluveným obchodním úrokem ve výši [anonymizováno] p.a. splácet pravidelnými měsíčními splátkami (celkem 97 splátek) [částka] Kč/měsíčn. Žalovaný úvěr čerpal převodem na bankovní účet dne [datum], avšak splácel nepravidelně, proto banka úvěr dopisem ze dne [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčním splátkami ve výši sjednané smlouvou, tedy celkem 97 měsíčními splátkami ve výši [částka], a to včetně smluvního úroku ve výši [anonymizováno] ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného právní předchůdkyní žalobkyně soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal, avšak splácel jej nepravidelně. 4. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalovanému dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění úvěru v souladu s ustan. čl. 12, písm. b) Produktových podmínek právní předchůdkyně žalobkyně a dále pak výzva žalovanému, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši [částka]. 5. O postoupení pohledávky úvěrující banky za žalovaným na [právnická osoba] a.s. byl žalovaný vyrozuměn dopisem banky ze dne [datum], o postoupení pohledávky ze společnosti [anonymizováno] a.s. na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>7. Podle § 2399, odst. 1, občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Dle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>9. Dle § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku).</i> <i>10. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>11. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], které žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou ve výši [částka], a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru ve výši [anonymizováno] ročně. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních a produktových podmínek banky, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Následně byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván ještě předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu [částka] [anonymizováno], dlužné poplatky ve výši [částka] s příslušenstvím, které tvoří obchodní úrok z dlužné jistiny ve výši [anonymizováno] ročně, neboť k placení úroku v takové výši se žalovaný v úvěrové smlouvě zavázal, a dále úrok z prodlení, neboť žalovaný se dostal s placením svých závazků do prodlení ve smyslu usatn. § 1970 občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].