24 C 372/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni výživné pro neprovdanou matku ve výši 17 000 Kč měsíčně za období od [datum], neboť dne [datum] se účastníkům narodila společná nezletilá dcera [jméno] [příjmení], [datum] ukončili žalobkyně a žalovaný soužití ve společné domácnosti a od té doby jí žalobce nepřispívá ničeho na výživu. Poměry nezletilých dětí účastníků byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací] tak, že žalobce se zavázal přispívat na výživu nezletilého [jméno] částkou 12 000 Kč měsíčně a na výživu [jméno] částkou 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyně je na rodičovské dovolené, pobírá příspěvek ve výši [částka], v červnu 2021 obdržela přídavek na každé dítě ve výši 500 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 4 317 Kč, jiné příjmy ani žádný majetek větší hodnoty žalobkyně nemá. Žalobkyně bydlí spolu s dětmi v nájemním bytě, kde platí nájemné ve výši 9 000 Kč/měsíčn, dále hradí zálohy na vodné, stočné a teplo ve výši 2 600 Kč/měsíčn a zálohy na elektrickou energii ve výši 1 000 Kč/měsíčn. Žalobkyně má dále ještě jednu vyživovací povinnost k nezletilé [jméno] [příjmení], [datum narození], která je na základě dohody rodičů svěřena do péče otce, žalobkyně platí výživné ve výši 500 Kč/měsíčn. Žalovaný je zaměstnance, [anonymizována dvě slova] se sídlem ve [anonymizováno] nad [anonymizováno], v opatrovnickém řízení doložil hrubý měsíční příjem ve výši [částka], od září si však žalovaný z důvodu péče o děti snížil úvazek a pobírá 73 440 Kč/měsíčn hrubého. Žalovaný je dále poživatelem invalidního důchodu I. stupně ve výši 9 700 Kč/měsíčn. Dále měl žalovaný příjmy z nájemného bytu v [obec], který však v září 2021 bezúplatně převedl na svoje rodiče, s bývalou partnerkou pak žalovaný spoluvlastní rodinný dům v [obec]. Podle katastru nemovitostí pak je žalovaný vlastníkem či spoluvlastníkem nemovitostí v k.ú. [část obce] (budova bez č.p.) a [obec] (pozemek – zahrada). 2. Žalovaný k věci uvedl, že návrh žalobkyně považuje za neopodstatněný, neboť pro rodinu vybudoval rodinný dům, který je matce k dispozici a může tam s dětmi přebývat. Ke svým příjmům žalovaný uvedl, že pracuje na 3/5 pracovní úvazek v [anonymizováno] a.g., ze zaměstnání má příjem cca [anonymizováno] [číslo], dále pobírá invalidní důchod ve výši 9 700 Kč. Bytem v [obec] splatil žalovaný svůj dluh za vybudování domu v [obec], dále z něj bude financovat stavbu plotu za cca 700 000 Kč a další nutné dokončovací práce. V současnosti platí žalovaný matce výživné na děti ve výši 23 000 Kč/měsíčn, hypotéku na dům ve výši 19 000 Kč/měsíčn, náklady na energie cca 6 000 Kč/měsíčn, úklid domu 6 000 Kč/měsíčn a soukromou školku pro [jméno] ve výš i 6 000 Kč/měsíčn. Při rozšířeném styku platí dále náklady na děti cca 10 000 Kč/měsíčn. Při součtu vychází záporná částka, žalovaný tedy měsíčně„ spálí“ cca 20 000 Kč úspor, navrhnul tedy, aby částku ve výši 4 400 Kč (tzn. 1/2„ volných“ prostředků, které podle žalovaného žalobkyni měsíčně zbývají) platila měsíčně žalobkyně žalovanému. 3. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující listinné důkazy: 4. Z rodného listu [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], bylo zjištěno, že otcem nezletilé je žalovaný. 5. Z rodného listu [celé jméno žalovaného], nar. dne [datum], bylo zjištěno, že otcem nezletilé je žalovaný. 6. Z výpisu ze systému Centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že rodinný stav žalobkyně je„ svobodná“. 7. Okresní soud v Benešově schválil rozsudkem č.j.: [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], dohodu rodičů, na základě které byly nezletilé děti svěřeny do péče matky a otec se zavázal přispívat na výživu nezletilého [jméno] částkou ve výši 12 000 Kč měsíčně a nezletilé [jméno] částkou ve výši 8 000 Kč měsíčně, zároveň bylo otci uloženo uhradit nedoplatek na výživném ve splátkách ve výši 2 x 1 500 Kč měsíčně. 8. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Příbrami, ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyni byl od [datum] odejmut rodičovský příspěvek na nezletilého [jméno]. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Příbrami, ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyni byl od [datum] přiznán na nezletilou [jméno] rodičovský příspěvek ve výši 6 100 Kč/měsíčn. 9. K tvrzením o nákladech na bydlení doložila žalobkyně nájemní smlouvu, kterou jako nájemce uzavřela s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z níž vyplývá, že se zavázala platit nájemné ve výši 9 000 Kč/měsíčn a zálohy na plnění poskytovaná spolu s bytem ve výši 2 600 Kč/měsíčn. 10. Z rodného listu nezletilé [jméno] [příjmení], [datum narození], bylo zjištěno, že matkou nezletilé je žalobkyně. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20.5.2021, č.j.: [číslo jednací], bylo zjištěno, že uvedeným rozsudkem byla schválena dohoda rodičů nezletilé, na základě které byla nezletilá [jméno] a svěřena do péče otce a matka (žalobkyně) se zavázala přispívat na její výživu částkou ve výši 500 Kč měsíčně. 11. Z katastru nemovitostí zjistila žalobkyně, že žalovaný je vlastníkem budovy bez čísla popisného v k.ú. [část obce], dále byl žalovaný k [datum] vlastníkem bytové jednotky [číslo] v k.ú. [obec] s tím, že objekt byl v době pořízení výpisu dotčen změnou právního vztahu pod V [číslo] 2021, dále je žalovaný spoluvlastníkem o velikosti podílu ½,m a to na nemovitosti – rodinný dům [adresa] v [obec] a výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. 12. Žalovaný k důkazu nic nepředložil, k jednání dne [datum], ke kterému byl řádně a včas předvolán, se nedostavil. <i>13. Podle ustanovení § 920, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.</i> <i>14. Podle ustanovení § 922, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.</i> 15. Ačkoliv mezi otcem dítěte a matkou dítěte, kteří nejsou manželé, neupravuje zákon takový katalog práv a povinností jako mezi manžely, přesto s ohledem právě na společné dítě tento poměr v majetkové sféře částečně zohledňuje (§ 920 odst. 1, § 922 odst. 2). Není rozhodné, zda spolu rodiče dítěte žijí v neformálním svazku či nikoliv. V posuzovaném ustanovení je však upravena pouze výživa a příspěvek na úhradu některých nákladů neprovdané matky, který bývá u soudu realizován tehdy, jestliže otec dítěte neplní k matce svého dítěte zákonné povinnosti dobrovolně. Cílem a účelem tohoto ustanovení je především ochrana neprovdané matky ve smyslu ulehčení jejích„ těžkostí“ spojených s těhotenstvím a porodem, resp. snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě. Na věci nic nemění skutečnost, že matka před porodem nepracovala, byla s ohledem na věk a např. studium výživou závislá na svých rodičích apod. Matka má vůči otci svého dítěte (určeného dle druhé či třetí domněnky), za kterého není provdána, tato majetková práva: právo na výživu pro sebe, právo na úhradu svých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. 16. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaný je otcem nezletilé dcery žalobkyně [jméno] [příjmení], nar [datum], účastníci nejsou manželé, od [datum] již nevedou společnou domácnost a žalovaný žalobkyni na její výživu od rozpadu společné domácnosti ničeho nepřispívá. 17. Dle názoru soudu tedy jsou naplněny zákonné předpoklady pro přiznání výživného žalobkyni, soud se tedy dále zabýval stanovením výše výživného. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům, při určování výše výživného je třeba zohlednit i zvláštní zákonný požadavek pro stanovení výše výživného neprovdané matky, a to požadavek přiměřenosti výživy neprovdané matky. Výživné tak musí být stanoveno tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu. Matka dítěte tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána a ani v takovém rozsahu jako její dítě. 18. Soud při úvahách o výši výživného vycházel z doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti, podle kterých by se výživné nezletilého dítěte ve věku 0 – 5 let mělo pohybovat ve výši 11- 15% z čistého měsíčního příjmu povinného. Pokud tedy žalovaný dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši cca [částka] ([částka] ze zaměstnaneckého poměru + [částka] invalidní důc