24 C 66/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené žalované částky spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], přičemž k vyplacení úvěru žalované došlo dne [datum]. Před poskytnutím úvěru byla posuzována schopnost žalované splácet úvěr, a sice na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňující posouzení úvěruschopnosti a z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.), jakož i v databázi [příjmení] a [anonymizováno], z čehož bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné, a tak bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši [anonymizováno] ročně splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 093 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020. Žalovaná sjednané splátky nehradila však řádně a včas, ocitla se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaná do zesplatnění celého úvěru uhradila pouze 15 splátek, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy splátku ve výši 1 093 Kč a dne [datum] a [datum] uhradila splátku ve výši 2 186 Kč. Žalobkyně tak v důsledku prodlení žalované v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila ke dni [datum], což bylo žalované oznámeno. Žalovaná na dluh po zesplatnění již ničeho neuhradila, dluží tak ke dni podání žaloby na jistině úvěru částku [částka] (která se skládá ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru 18 630,44 Kč a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnněí úvěru ve výši 2 889,38 Kč), na smluvní pokutě částku 1 996 Kč (tj. 4x 499 Kč, dle bodu 6.1 úvěrové smlouvy), na nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou splátek [číslo] částku 1 200 Kč (tj. 6x 200 Kč, dle bodu 6.2 smlouvy) a na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru 21 519,82 Kč, kterou žalobkyně požaduje od data následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od [datum] do data vyhotovení žaloby, tj. v částce 3 464,72 Kč (dle bodu 6.5 úvěrové smlouvy). Dále žalobkyně požaduje po žalované uhrazení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 18 630,44 Kč ode dne [datum] do zaplacení v úrokové sazbě [anonymizováno] ročně s tím, že za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy od [datum]) uplatnila žalobkyně tento úrok v nominální úrokové sazbě 8,50 % ročně do zaplacení. Současně žalovaná požaduje uhradit i zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou k zaplacení dlužné částky, avšak ani poté žalovaná již ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřili, u žalované ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v rámci které se zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši [částka] se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 62,46 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 093 Kč, přičemž splatnost splátek byla sjednána k 15. dni v měsíci. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit, činila 65 580 Kč Smluvní strany si zde současně sjednaly, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. Podle bodu 6.1 smlouvy platí, že ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 30 dnů, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou z opožděných splátek, nanejvýše však do výše 2 999 Kč za každý kalendářní rok. V bodu 6.2 smlouvy je ujednáno, že žalobkyně má vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s jejím prodlením o délce 15 dnů, a sice ve výši 200 Kč za každou z opožděných splátek. Podle bodu 6.3 smlouvy platí, že jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automatiky k zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.5 smlouvy platí, že vzniká žalované po zesplatnění úvěru povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] prohlášením klienta a předsmluvním formulářem z [datum]). Žalované byla částka 20 000 Kč převedena bezhotovostně na účet, který uvedla ve smlouvě, dne [datum] (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru). Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr (prokázáno kartou hodnocením klienta, výpisem z účtu žalované, výpis z [anonymizováno], výpisu z registru [příjmení]). Žalovaná uhradila však na tento úvěr pouze 15 splátek, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy ve výši splátky 1 093 Kč a dne [datum] uhradila splátku 2 186 Kč a dne [datum] uhradila též splátku 2 186 Kč, přičemž tak dluží na jistině částku celkem 24 715,82 Kč (prokázáno kartou zákazníka). Jelikož žalovaná nehradila splátky úvěru dle smlouvy řádně a včas, žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě veškerých dlužných částek, náhrady nákladů a smluvních pokut a současně ji upozorňovala na možnost automatického zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru (prokázáno výzvou k zaplacení- upozornění na možnost zesplatnění úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum]). Následně žalobkyně, v důsledku porušení závazku žalované, využila svého oprávnění v souladu s úvěrovou smlouvou, a prohlásila celý dluh žalované za okamžitě splatný a vyzvala ji k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru (prokázáno oznámením ze dne [datum]). Žalovaná byla ještě vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího archu z téhož dne). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle odst. 3 nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200000 Kč. Podle odst. 4 platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle odst. 5 platí, že odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, ú