3 C 414/2019-129 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované vyklizení nemovitostí, konkrétně ploch mostních konstrukcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je příspěvkovou organizací [územní celek], jejímž předmětem je (mimo jiné) výstavba, správa, oprava, údržba a majetková správa silnic a jejich součástí a příslušenství ve vlastnictví [územní celek]. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o nájmu ploch na mostních konstrukcích ve znění dodatků ze dne [datum] a ze dne [datum], jejímž předmětem byl nájem ploch zde specifikovaných mostních konstrukcí za účelem umístění reklamních tabulí (billboardů). Předmětná smlouva byla dodatkem [číslo] prodloužena do [datum]. Na základě změny zákona o pozemních komunikacích, provedeného zákonem č. 196/2012 Sb., došlo ke změně parametrů ochranných pásem pro umísťování reklamních zařízení (billboardů), v souvislosti s touto novelou proto žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k odstranění reklamních zařízení, neboť tyto už není možné provozovat v souladu s novou úpravou. Žalovaná se v odpovědi dopisem ze dne [datum] omezila na konstatování, že předmětná reklamní zařízení se nenacházejí v ochranném pásmu a následně mezi účastníky probíhala komunikace ohledně výkladu příslušného ustanovení zákona o pozemních komunikacích, neboť žalobkyně s argumentací žalované nesouhlasila. Vyzvala žalovanou k předložení dalších dokladů s tím, že tyto jsou nezbytnou podmínkou pro prodloužení předmětné smlouvy o nájmu. Podmínka ze strany žalované však nebyla splněna, proto žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k vyklizení předmětu nájmu z důvodu pozbytí účinnosti smlouvy o nájmu nejpozději ke dni [datum], k čemuž stanovila žalované lhůtu 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaná však trvala na tom, že k ukončení nájemního vztahu nedošlo, a předmětné nemovitosti nevyklidila. Žalobkyně je však přesvědčena, že došlo k zániku nájemního vztahu mezi ní a žalovanou, neboť nemohlo dojít k automatickému prodloužení nájemní smlouvy dle občanského zákoníku, když žalobkyně projevila vůli v nájemním vztahu nepokračovat. Žalovaná v důsledku toho nyní užívá předmět nájmu (plochy mostních konstrukcí) bez právního důvodu. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a ve svém vyjádření uvedla, že nájem předmětných mostních ploch byl sjednán na dobu určitou a posledním dodatkem ke smlouvě prodloužen do [datum], žalovaná však užívala v dobré víře předmět nájmu ke sjednanému účelu i po uplynutí doby, na kterou byl nájem sjednán, a hradila žalobkyni nájemné, které žalobkyně bez dalšího přijímala, na základě této skutečnosti byl tedy nájem ze zákona opakovaně prodloužen. S ohledem na jeho trvání se tedy žalobkyně nemůže úspěšně domáhat vyklizení předmětného nájmu a žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. V doplňujícím vyjádření pak žalovaná dále uvedla, že podle jejího názoru žalobkyně není ve věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť aktivní věcná legitimace podle ní náleží [územní celek], nikoli žalobkyni jako příspěvkové organizaci. Předmětná smlouva byla uzavřena mezi žalovaným a [územní celek], nikoli žalobkyní, která uzavřela smlouvu pouze v zastoupení [územní celek], a ze zakládací listiny žalobkyně ani z jiných listin nevyplývá, že by žalobkyni náleželo právo domáhat se vyklizení předmětu nájmu, který má ve správě, vlastním jménem. Naopak ze zřizovací listiny vyplývá, že žalobkyně je oprávněna jednat jménem zřizovatele, tj. [územní celek], který má ve vlastnictví předmět nájmu. Navrhla proto žalobu zamítnout již z tohoto důvodu. 3. Soud v dané věci při nařízeném jednání provedl dokazování a dospěl na jeho základě k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o nájmu ploch na mostních konstrukcích [číslo] [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi [územní celek], zastoupeným Krajskou správou a údržbou silnic [územní celek], příspěvkovou organizací, pověřenou k uzavření této smlouvy usnesením rady [číslo] ze dne [datum], a [právnická osoba] s.r.o. a jejím předmětem je nájem části ploch mostních konstrukcí, vymezených v příloze [číslo] této smlouvy, konkrétně vnějších stran vodorovných mostních konstrukcí nad pozemní komunikací, za účelem umístění reklamních tabulí. Nájem byl sjednán na dobu určitou s tím, že doba trvání nájmu je pět let, počínaje rokem účinnosti této smlouvy. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla doba trvání nájmu prodloužena do [datum] s tím, že dodatek je již uzavřen mezi [územní celek], zastoupeným žalobkyní, a žalovanou [právnická osoba], na kterou přešla podle obsahu dodatku práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy [číslo] [rok]. 5. Ze zřizovací listiny Krajské správy a údržby silnic [územní celek], příspěvkové organizace, ze dna [datum] soud zjistil, že příspěvková organizace byla zřízena [územní celek] za účelem zajištění výstavby, správy a údržby silnic v majetku [územní celek]. Základním účelem a předmětem činnosti příspěvkové organizace je 1) výstavba, správa, oprava, údržba a majetková správa silnic a jejich součástí a příslušenství ve vlastnictví [územní celek], 2) zajištění a ochrana silnic za účelem plynulosti a bezpečnosti silničního provozu, 3) ochranná opatření na pozemcích jiných vlastníků, 4) opravy, údržba a zimní údržba silnic ve vlastnictví České republiky na území [územní celek], 5) účelné a hospodárné využívání veřejných finančních prostředků převedených z rozpočtu zřizovatele, z rozpočtu státních fondů, případně z jiných zdrojů, 6) správa a údržba cyklostezek ve vlastnictví [územní celek] (čl. IV zřizovací listiny). 6. Výše uvedená skutková zjištění má soud za dostačující pro rozhodnutí v této věci a další dokazování proto neprováděl. 7. Podle ustanovení § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát, vlastníkem silnic II. a III. třídy kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku. Podle odst. 3 téhož paragrafu je vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Vlastník, popřípadě správce, mohou dílčími činnostmi v rámci správy dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou postupem podle zvláštního právního předpisu nebo kraj u silnic I. třídy nacházejících se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy; tato osoba nebo kraj se nestávají správcem dotčené pozemní komunikace. 9. V předmětné věci se žalobkyně jako příspěvková organizace [územní celek] vlastním jménem domáhala po žalované vyklizení předmětných ploch mostních konstrukcí, které jsou jakožto součást silnic II. a III. třídy na území [územní celek] ze zákona majetkem [územní celek], což reflektuje i znění smlouvy o nájmu těchto ploch mostních konstrukcí, uzavřené s právní předchůdkyní žalované. Ani ze zákona, ani ze zřizovací listiny však nevyplývá oprávnění žalobkyně domáhat se vlastním jménem vyklizení nemovitých věcí ve vlastnictví zřizovatele podáním žaloby ve věci ochrany vlastnického práva, žalobkyni byla pouze svěřena výstavba, správa a údržby silnic v majetku [územní celek]. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že žalobkyně není ve věci aktivně věcně legitimována a nemůže se s úspěchem vyklizení předmětných nemovitostí po žalované domáhat, neboť aktivní věcná legitimace k uplatnění práva na vyklizení nemovitostí svědčí v daném případě pouze vlastníku nemovitosti, tj. [územní celek]. Nezbylo tak, než žalobu již z tohoto důvodu jako nedůvodnou zamítnout, aniž by se soud zabývat otázkou trvání nájemního vztahu. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované, která byla ve věci procesně úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 10.890 Kč Náklady řízení jsou v tomto případě tvořeny odměnou právního zástupce žalované ve výši 7.500 Kč za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne [datum], písemné vyjádření k návrhu na delegaci vhodnou, písemné vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) po 1.500 Kč podle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 1.500 Kč, tj. po 300 Kč ke každému z uved