35 C 218/2022-43 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal vyklizení nemovitostí v [katastrální uzemí], v obci [obec], které jsou zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, na LV [číslo] to konkrétně a) bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] m², nacházejícího se v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (dále jen„ byt“), b) nebytových prostor o celkové výměře [anonymizováno] m², nacházejících se v přízemí budovy [adresa] (garáž) a vedlejších stavbách (stodola a kolna), které jsou součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (dále jen„ nebytové prostory“) a c) pozemků parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] (dále jen„ pozemky“), když tvrdil, že je vlastníkem uvedených nemovitostí a žalovaný tyto nemovitosti užíval na základě a) nájemní smlouvy ze dne 31. 3. 2021, která skončila dne 31. 4. 2022 (pokud jde o byt), b) nájemní smlouvy ze dne 31. 3. 2021, která skončila dne 30. 4. 2022 (pokud jde o nebytové prostory) a c) pachtovní smlouvy ze dne 31. 3. 2021, která skončila dne 30. 4. 2022 (pokud jde o pozemky). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem všech shora uvedených nemovitostí (prokázáno informativním výpisem z katastru nemovitostí). Strany dne 31. 3. 2021 uzavřely smlouvu o nájmu bytu, a to na dobu určitou do 30. 9. 2021 (prokázáno touto smlouvou), která byla smluvně prodloužena až do 30. 4. 2022 (prokázáno smlouvou ze dne 5. 3. 2022). Dále dne 31. 3. 2021 uzavřely strany smlouvu o nájmu nebytového prostoru nesloužícího k podnikání (nebytových prostor), a to na dobu trvání nájemní smlouvy k pronájmu bytu (prokázáno touto smlouvou) a pachtovní smlouvu k pozemkům (prokázáno touto smlouvou). Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení nemovitostí a jejich řádnému předání přípisy ze dne 18. 1. 2022, ze dne 25. 5. 2022, avšak žalovaný povinnost nesplnil. 5. Soud tak uzavřel, že ke dni 30. 4. 2022 skončil smluvní vztah žalovaného ke všem uvedeným nemovitostem. 6. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 7. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 8. Soud posoudil žalobu a shledal, že byla podána důvodně. Žalovaný užívá věci v žalobcově vlastnictví, ač k tomu nemá žádný důvod. Soud proto ve smyslu § 1040 a násl. o. z. rozhodl o povinnosti žalovaného předmětné nemovitosti vyklidit. 9. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.