35 C 239/2022-35 — Okresní soud Praha-východ

Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 12. 8. 2019 částku 8 000 Kč, a to bez právního důvodu. Svou aktivní legitimaci prokázal žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předchůdce žalobce dne 12. 8. 2019 poslal žalovanému částku 8 000 Kč. Žalovaný přes výzvu prostředky nevrátil, ač splatnost nastala na základě této výzvy dne 6. 2. 2022. Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy se svým předchůdcem dne 1. 1. 2021, což bylo žalobcem žalovanému oznámeno. Po právní stránce došlo ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 a násl. o. z., které byl povinen vrátit. Vzhledem k tomu, že se tak ve lhůtě nestalo, uložil soud žalovanému prostředky vrátit spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.