35 C 289/2018-746 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala vypořádání společného jmění manželů s tím, že manželství trvalo od 17. 8. 1991 do dne 15. 8. 2018, kdy zaniklo z důvodu právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Mezi manželi nebyla uzavřena žádná dohoda ohledně majetku, za trvání manželství nabyli manželé v žalobě specifikované položky, které žádala k vypořádání. 2. Žalovaný se k návrhu připojil a navrhl k vypořádání další položky společného jmění. 3. V řízení byl rozsah předmětu řízení několikrát měněn, když soud usnesením ze dne 27. 5. 2020, č. j. 35 C 289/2018-216, připustil částečné rozšíření položek a zastavil řízení ohledně většiny položek movitých věcí, usnesením ze dne 1. 9. 2020, č. j. 35 C 289/2018-274, zastavil řízení ohledně položky 1 jídelního servisu, usnesením ze dne 27. 1. 2021, č. j. 35 C 289/2018-338, připustil částečné rozšíření položek a zastavil řízení ohledně dalších položek movitých věcí a usnesením ze dne 22. 7. 2022, č. j. 35 C 289/2018-701, zastavil řízení ohledně položky domácího kina. Všechna rozhodnutí již nabyla právní moci. 4. V průběhu řízení došlo k převodu jedné z položek předmětu řízení na třetí osobu a ke zpochybnění platnosti tohoto převodu. Žalobkyně soudu dala na zvážení, aby si platnost převodu posoudil jako předběžnou otázku, případně aby přerušil řízení do doby, než podá žalobu v této věci a do skončení tohoto řízení. Žalovaný pak v tomto směru navrhl v závěrečné řeči přerušení řízení. 5. Soud návrh žalovaného dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. zamítl, když neprobíhá žádné řízení, ke kterému by měl soud přerušit a není zde ani jiný důvod pro přerušení. Podání žalobkyně pak vyhodnotil toliko jako návrh na úvahu soudu o dalším procesním postupu, o kterém nebylo třeba rozhodovat. Poté se soud zabýval věcí meritorně. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne 17. 8. 1991, které zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství sp. zn. 11 C 68/2017, a to dne 15. 2. 2018. Jejich majetkový režim nebyl nikdy upraven dohodou nebo soudním rozhodnutím (prokázáno shodným prohlášením účastníků). Mezi manželi nebylo sporu, že společné jmění manželů vzniklo a na jeho vypořádání se nedohodli. 7. Podle § 740 o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 8. Podle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. 9. Podle odst. 2, hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. 10. Vzhledem k tomu, že se strany nedohodly na vypořádání společného jmění, přistoupil soud k jeho vypořádání dle § 740 o. z. podle pravidel daných § 742 o. z., přičemž jeho rozsah hodnotil na základě položek z důkazů, které mu byly předloženy. Přistoupil k tomu tak, že přikázal jednotlivé položky účastníkům a následně stanovil vypořádací podíl k uhrazení, aby byly naplněny požadavky § 740 – 742 o. z. (viz výroky II. – IV.). 11. Poté se soud zabýval jednotlivými položkami. 12. Za prvou položku žalobkyně označila obchodní podíl 90 % ve [právnická osoba] [anonymizováno] spol. s r. o., [IČO], u kterého uvedla, že byl nabyt za trvání manželství a má hodnotu asi 25 000 000 Kč, a navrhla, aby byl přikázán žalovanému. 13. Žalovaný nejprve nesporoval, že obchodní podíl byl nabyt za trvání manželství a měl by být jemu přikázán. Poprvé dne 23. 11. 2021 ale uvedl, že předmětný podíl není součástí společného jmění, neboť částečně nabyl tento majetek za majetek potřebný k výkonu povolání a částečně jej získal darem. V průběhu řízení navíc došlo ke změně majetkové podstaty společnosti, když největší majetková hodnota (akcie společnosti [právnická osoba]) byly převedeny na syna účastníků. Na jednání dne 18. 8. 2022 pak žalovaný tvrdil, že předmětný podíl převedl na společného syna účastníků. 14. Soud za této situace si vymezil 3 základní otázky k řešení, a to, zda předmětná položka byla součástí společného jmění manželů, zda byla převedena na další osobu v souladu s právem a jakou má položka hodnotu. 15. Z provedeného dokazování je nepochybné, že žalovaný předmětnou položku postupně nabýval za trvání manželství (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku). Způsob a důvody nabytí nebyly z dokazování zjištěny (z obchodního rejstříku se nepodávají). 16. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř., ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3. 17. Podle § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 18. Podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 19. V daném případě ve věci proběhlo jednání dne 25. 5. 2020, na které byl žalovaný předvolán vzorem 48, když bylo odročeno jednání z původního termínu 23. 3. 2020. Na toto jednání pak žalovaný byl předvoláván prostřednictvím zástupce standardizovaným vzorem 27 s poučením o koncentraci. Na prvém jednání dne 25. 5. 2020 bylo účastníkům dáno poučení dle § 118b o. s. ř. a byla jim poskytnuta lhůta 30 dnů. Lhůta tak skončila 24. 6. 2020, kdy došlo ke koncentraci řízení. Do tohoto data žalovaný nikterak netvrdil, že by zde existovala jakákoliv výjimka ohledně nabytí podílu do společného jmění. Pokud žalovaný v průběhu řízení vznesl skutková tvrzení po tomto datu, jedná se o nepřípustné novoty, které jsou kryty právě koncentrací řízení, neboť z obsahu podání je zřejmé, že žalovaný byl s těmito skutečnostmi seznámen již před zahájením řízení, měl tyto skutečnosti k dispozici, nejde o tvrzení a důkazy, které by měly učinit dosud provedené dokazování nevěrohodným, soud jej ani v tomto směru nepoučoval dle § 118a o. s. ř. a ani jej nebyl povinen poučit, když do prvého jednání ve věci byly rozhodné skutečnosti o položce nesporné. Soud proto vyhodnotil tvrzení žalovaného jako nepřípustné novoty, dokazování v tomto směru neprováděl a uzavřel, že předmětný podíl byl nabyt jedním z manželů za trvání manželství, čímž se stal součástí společného jmění. 20. Soud se následně zabýval tím, zda předmětná položka nebyla vyv