36 C 169/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku jako neuhrazeného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalované původní věřitelkou, společností [právnická osoba], se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] uzavřené prostředky komunikace na dálku (na webové stránce původní věřitelky), dle které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč, přičemž poskytnutá částka měla být splácena v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané minimální výši. Žalovaná celkem vyčerpala částku 11 340 Kč, avšak sjednané splátky nehradila řádně a včas. Na jistině tak žalovaná dluží částku 9 999,68 Kč, která byla splatná dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla původní věřitelkou postoupena na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a následně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku dne [datum] s původní věřitelkou, společností [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalované úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru (sjednaným ve výši 8,5 % měsíčně) a poplatkem za čerpání nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky původní věřitelky (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru, obchodními podmínkami původní věřitelky a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Žalované byly na základě jejích žádostí postupně převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] poskytnuty finančních prostředky ve výši 11 340 Kč (prokázáno jednotlivými potvrzeními o provedených platbách včetně příslušných„ loan application“). Přehled splácení byl ověřen z jednotlivých výpisů z účtu, přičemž z posledního výpisu splatného dne [datum] je zřejmý zůstatek po poslední platbě ve výši 9 572,68 Kč a následný výběr ve výši 427 Kč, tj. celkem částka 9 999,68 Kč (prokázáno jednotlivými výpisy z účtu pod variabilním symbolem [číslo]). Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy na společnost [právnická osoba], [IČO], která následně tuto pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] včetně seznamů postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem). Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem). 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas, dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se tak do prodlení (§ 1968 o. z.), v důsledku čehož je ode dne následujícího po splatnosti celkové dlužné částky v prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a je povinna platit i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 13. Pouze pro úplnost soud dodává, že se v daném případě blíže nezabýval tím, zda původní věřitelka před poskytnutím finančních prostředků žalované řádně zkoumala její úvěruschopnost, jelikož v daném případě požadovala toliko zaplacení jistiny a zákonného úroku v prodlení, na což by měla nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) i za situace, kdy by soud předmětnou smlouvu shledal neplatnou. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), náleží odměna ve výši 200 Kč, dle § 14b odst. 5 a. t., náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a písemné podání nebo návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ve výši 189 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za podání ze dne [datum] a dne [datum], neboť uvedené skutečnosti mohly a měly být již součástí žalobního návrhu. 15. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 16. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).