36 C 451/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky ve výši 10 089,66 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovanou uzavřela dne 18. 6. 2019 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se čerpaný úvěr spolu s úrokem ve výši 23,99 % a případnými poplatky a náklady spojenými s vydáním a užíváním kreditní karty zavázala splácet v povinných minimálních měsíčních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy z tohoto důvodu úvěr zesplatnila ke dni 18. 10. 2021. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 9 792,66 Kč a z částky 297 Kč sestávající ze sjednaných poplatků. Dále má žalobkyně nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 005,42 Kč od 19. 10. 2020 do 15. 3. 2021, úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 9 792,66 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 792,66 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení. Předmětná pohledávka byla nejprve postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a následně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vždy informována. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu právní zástupkyně žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s takovým postupem soudu souhlasila již v podané žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 18. 6. 2019 uzavřena smlouva o vydání kreditní karty [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr spolu s úrokem ve výši 23,99 % a případnými poplatky dle ceníku splácet v povinných minimálních měsíčních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Totožnost žalované byla ověřena z kopie občanského průkazu žalované (prokázáno smlouvou o vydání kreditní karty [číslo] protokolem o převzetí kreditní karty, kopií občanského průkazu žalované, obchodními podmínkami pro vydávání a používání kreditních karet, všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně a ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých informací a ověřením v databázích. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla svůj měsíční příjem ve výši 23 000 Kč a rovněž skutečnost, že je svobodná, má dokončené středoškolské vzdělání a bydlí v pronájmu. Výdaje žalované právní předchůdkyně žalobkyně odhadla na základě historických dat z ČSÚ, přičemž vzala v úvahu zjištěné měsíční splátky žalované na předchozí závazky ve výši 3 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále lustrovala žalovanou v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databáze MVČR, atd. Příjem žalované byl ověřen z výpisu z běžného účtu, který žalované rovněž vedla právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o vydání kreditní karty [číslo] vyjádřením k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaná úvěr průběžně čerpala, přičemž sjednané splátky nesplácela řádně a včas a z toho důvodu jí právní předchůdkyně žalobkyně rovněž účtovala sjednané poplatky a úroky (prokázáno souhrnným výpisem z účtu kreditní karty). Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svoji povinnost hradit řádně a včas povinné minimální měsíční splátky, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a celý dluh zesplatnila ke dni 18. 10. 2020 (prokázáno dopisem ze dne 20. 10. 2020). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na [právnická osoba] a.s., [IČO], a následně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována (prokázáno rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 29. 8. 2018, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzením úplaty a oznámeními o postoupení pohledávek včetně přehledů podacích čísel a vyrozuměními o postoupení pohledávky a seznamem odeslaných oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná byla dále k uhrazení dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 26. 5. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne 26. 5. 2021 včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev). 5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), jelikož všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jejich účinnosti. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>9. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.</i> 10. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalované vznikla povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila. Protože žalovaná dluh doposud neuhradila, dostala se ode dne následujícího po zesplatnění do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 AT, náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. 12. Aplikaci § 14b AT soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 36 C 451/2021, 7 C 418/2021, 6 C 221/2021 a 24 C 350/2021), a v řízení je uplatněno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota podle vyhlášky nepřevyšuje 50 000 Kč. Jsou