36 C 71/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s tím, že s žalovaným uzavřela dne 28. 7. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty, ke které byla dále uzavřena dispozice, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni splácet formou minimální měsíční splátky stanovené jako procento z částky vyčerpaného úvěrového rámce, specifikované v dispozici, když splatnost jednotlivých splátek byla uvedena na výpise z účtu. Žalovaný sjednané splátky nesplácel řádně a včas, žalobkyně tak v souladu se smluvními ujednáními přistoupila k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky ke dni 31. 3. 2021. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 55 942,39 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 4 339,47 Kč, úroku z prodlení počítaného z částky dlužného obchodního úroku za období ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky do 29. 10. 2021 ve výši 197,34 Kč, úroku z prodlení počítaného z částky dlužné jistiny za období ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky do 29. 10. 2021 ve výši 2 502,72 Kč a poplatků ve výši 2 994 Kč. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu, který žalovaný ani přes tuto upomínku neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřil, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne 28. 7. 2017 s žalobkyní pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty včetně dispozice k této smlouvě, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 22,99 % a případnými poplatky uvedenými na druhé straně dispozic v minimálních splátkách ve výši 2 % z čerpaného úvěru s tím, že datum splatnosti bude uvedeno na výpise z účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky a Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty, dispozicí ke smlouvě o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty, vysvětlením některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro kreditní karty, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecnými produktovými podmínkami a Sazebníkem poplatků). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací a ověřením v databázích. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl svůj měsíční příjem ve výši 26 000 Kč, celkový příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč a rovněž skutečnost, že je svobodný, má dokončené středoškolské vzdělání a bydlí v pronájmu. Výdaje žalovaného žalobkyně odhadla na základě historických dat z ČSÚ. Žalobkyně dále lustrovala žalovaného v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databáze MVČR, atd. Příjem žalovaného byl ověřen z potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele žalovaného (prokázáno žádostí o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, potvrzením o výši příjmu a vyjádřením k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný úvěr průběžně čerpal, přičemž sjednané splátky nesplácel řádně a včas a z toho důvodu mu žalobkyně rovněž účtovala sjednané poplatky a úroky (prokázáno platební historií a výpisem ke kreditní kartě [příjmení] [příjmení]). Podle čl. IV odst. 7 písm. a) a c) smlouvy byla žalobkyně, pokud dojde k případu porušení dle odst. 6, oprávněna ukončit smluvní vztah s žalovaným a prohlásit kterékoli dluhy žalovaného vůči žalobkyni za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich předčasné splacení. Dopisem ze dne 1. 4. 2021 oznámila žalobkyně žalovanému, že z důvodu porušení smluvních podmínek všechny jeho závazky z předmětné smlouvy ke dni 31. 3. 2021 zesplatnila a dále žalovaného vyzvala uhradit jeho dluh nejpozději do dne 15. 4. 2021. Ke dni zesplatnění žalovaný dlužil jistinu ve výši 55 942,39 Kč, úroky ve výši 5 339,47 Kč a poplatky ve výši 2 994 Kč (prokázáno dopisem ze dne 1. 4. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 6. 4. 2021 a výpisem ke kreditní kartě [příjmení] [příjmení]). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 3. 11. 2021 včetně podacího lístku). 5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), jelikož všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jejich účinnosti. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas a žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami okamžitě zesplatnila. Protože žalovaný dluh doposud neuhradil, dostal se ode dne následujícího po zesplatnění do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo náhradu nákladů řízení ve výši 15 042,50 Kč Náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 640 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT po 3 740 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby), za úkon právní služby dle § 11 odst. 2 AT ve výši 1 870 Kč (jednoduchá výzva k plnění), z částky 900 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 AT, a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. Za podání ze dne 24. 2. 2022 nebyla odměna přiznána, jelikož uvedené skutečnosti měla obsahovat již žaloba. 10. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).